PRAVDA VAS OSVOBODI
Univ. Prof. Vratislav Busek
. . . je ne voyaie au monde
aucune chose qui demeurat
toujours en meme etat.

Descartes
Pred rokem, dne 7. dubna `1948 uplynulo sestset let od chvile, kdy Karel IV. zalozil vysoke uceni prazske. Odevzdal mu vzacny pergament, ve kterem se pravi, ze Cesi nemaji vice miti potrebu hledati pravdu a vedeni v cizine.
Pred rokem se zlomil hlas presidenta Edv. Benese odevzdavajiciho universite Karlove obnovenou zakladajici listinu, aby nahradila pamatnou bulu, Nemci ukradenou v onech nedavnych dnech potupne okupace. Zlomil se hlas presidenta, naposledy promlouvajiciho k narodu, o svobode, o pravde, o lasce a snaselivosti. Zlomil se proto, ze vznesena slova, ktera po sestset let vstepovala Karlova universita do duse naroda, byla pronasena ve chvili, kdy zavladla v zemi nesvoboda, lez, nenavist a nesnaselivost.
Neni mozno zit bez svobody a pravdy v ovzdusi nenavisti a nesnaselivosti. To byla vystraha odchazejiciho presidenta na pude akademicke z niz vypustena byla svoboda a pravda. Zustali tam ti, co mluvi o pravde, ktera neni pravdou, protoze neni svobodnou. Zustali tam ti, kteri mluvi o svobode, ktera neni pravdivou, nebot neni pravdy, ktera by byla dana jen jednomu cloveku a neni svobody, kde panuje jedine uceni.
Car Dieu nous ayant doune a chacun quelque lumiere pour discerner le vrai d'avec faux je n'eusse pas cru me devoir contenter des opinions s'autrui un seul moment, si je ne me fusse propose d'employer mon propre jugement. Tak pravi Descartes, jejz hostila Praha Husova a ktery bojoval v te ceske zemi na Bile Hore.
Tehdy odesel do velkeho exilu Jan Amos Komensky, velky vestec svobody ztracene a navracene, ucitel narodu a hledac Pravdy Pane. A pravda zvitezila a vratila se svoboda. Nebot nevidel jsem na svete veci, aby zustala navzdy stejnou.
Pravda vas osvobodi, pravi Pismo.
Pariz, 6. dubna 1949 . . . . . Cislo 1.
ZA PRAVDU
Casopis cs. svobodnych studentu ve Francii

STUDENTI K USTAVENI RADY
ZACHOVAT CHARAKTER NARODA
ZDRAVIME RADU SVOBODNEHO CESKOSLOVENSKA

Pariz: Ve vyroci komunistickeho puce v CSR byla ve Washingtone ustavena Rada svobodneho Ceskoslovenska. Opravneni predstavitele politickeho a verejneho zivota, kteri jsou jako uprchlici za hranicemi, vyhlasili spolecne odhodlani obnovit nezavislost a demokraticke svobody ve vlasti. Jako hlavni ukoly si Rada vytkla bojovat proti komunismu a fasismu, hajit cs. zajmy v zahranici, informovat cizinu o komunistickem utisku v CSR a starat se o socialni a existencni zabezpeceni uprchliku.

Historicke provolani
Rada vydala proklamaci ve ktere jsne vytkla svuj program.

NOVA CISTKA
na cs. vysokych skolach
Na vysokych skolach v CSR bude v kvetnu zas povedeno nove, tentokrate zcela politicke vylucovani. Pri posledni cistce v lednu t.r. bylo vylouceno ze studia ve vysokych skolach CSR pres pet tisic studentu.
Zaverem obsazneho provolani se pravi k domovu: Ucte a sami nezapominejte, jaky je rozdil mezi dobrem a zlem. Jestlize charakter naroda zustane zachovan, vse zase obnovime.
Studenti ve Francii
Svobodni studenti ve Francii uvitali zalozeni Rady s nadsenim. Nejen proto, ze se emigraci i domovu dostava jednotneho vedeni v boji za osvobozeni vlasti , ale take, ze lze ocekavat usporadani vnitrnich pomeru v exilu. Studenti to povazuji za konec vsech zavratnych karier lidi, kteri utekli z CSR pro politicky zisk. Lze ocekvat, ze Rada usmerni vsechny ty nove zalozene organizace a svazy, ktere byly zalozeny bud proto, aby rozvrcely, nebo aby proh;asovaly, ze sjednocuni a pak tezily. Tyto nove organizace, a to i ty, co nevyvijeji zadnou cinnost, povazujeme za zbytecne, ne-li skodlive. Nejlepe to dokazuje zalozeni Rady, ktera vznikla ze spolecneho odhodlani cilu a idealu, dobrovolne, bez svazu a organizaci.
Kdo bude politickym uprchlikem?
Ocekavame, ze Rada provede revisi v radach politickych uprchliku. Bojujeme proti komunismu a fasismu. Zuctujme i s marxismem, dialetickym materialismem a podobnymi svetovymi nazory a ocekavame k tomu iniciativu od socialnich demokratu. Z tabora politickych uprchliku nutno vyradit komunisty, lteru clenstvim v KSC prispeli k vytvoreni situace vhodne pro komunisticky puc. Komunistum se nesmi nikdy verit a studenti jim nikdy neverili. Neveri jim ani dnes kdyz prohlasuji, ze zmenili smysleni, ani tem drivejsim, ani tem, co jeste do nedavna komunistum prisluhovali a dnes se hlasi za politicke uprchliky a chteji stejna, ne-li vetsi prava a vyhody nez ti, co od prvopocatku bojovali proti rudemu teroru.
Neni mista pro politikareni
Nutno odmitnout i ty, kteri maji na zreteli nejdrive svou stranu a pak teprve spolecnou vec. Nechceme tim rici, ze maji byt v popredi lide, t. zv. nestranicti. Naopak! Vazime si lidi s presvedcenim stranickymi nazory, ktere neskryvaji. Zadame vsak, aby jednali nestrnicky a nadstranicky a aby ve spolecnem boji odstranili vsechny stranicke rozpory. V tom, chceme my, parizti studenti, podporovat Radu ze vsech sil.
Studenti v Rade
{redsednictvo Rady vyhovelo pozadavkum studentskeho Ustredi v Ludwigsburgu a jmenovalo za cleny do plena Rady kolegy Har. Zicha, V. Stafla a M. Ferika. Mimo to se sta;i cleny Rady predseda Svazu ve Svycarsku M. Ondus, J. Kolar a prededa Svazu ve Francii J. Renner. Poprve se tak dostava studentsvu radneho zastoupeni ve vrcholnem organu. Pokud nekteri byli jmenovani na navrh politickych stran, je samozrejme, ze v Rade budou hajit zajmy studentstva. Vybor cs. svobodnych studentu ve Francii se usnesl, , ze na rozdil od uUstredniho svazu nebude pozadovat zastoupeni, pokud mu samo nebude priznano. Studenti nevedli a nepovedou odboj proto, aby si za to kladli pozadavky. Studenti ve Francii vsak zadji, aby jejich zastupci meli pristup do vsech organu Rady alespon s hlsem poradnym a pravem navrhovacim a aby meli ucast v komisich. Studentum nejde o funkce, ale o spolupraci.
Studenti zdravi tento vrcholny organ svbodnych Cechoslovaku, preji mu v jeho praci plneho zdaru a slibuji, ze ho budou ze vsech sil podporovat. Utlak v Ceskoslovensku musi byt zlomen, demokraci a svoboda obnoveny. Verime, ze Rada je nejlepsi zarukouk obnoveni vsech idealu a tuzeb naroda ceskeho a slovenskeho.

Pripravil Josef Schrabal

ZPET K MENU