Newyorske listy Nezavisle ceske elektronicke noviny ***

Franta Klatil - fall-/97


Novinar a poslanec Franta Klatil:

A ja jsem chtel toho jeste tolik napsat . .

To si posteskl Frantisek Klatil, kdyz v breznu 1972 umiral v nemocnici ve Washingtonu, DC. Frantiskuv zivot v exilu nebyl lehky. V Americe pracoval jako tovarni delnik, umyval nadobi a poslednich deset let byl kuchtikem na lodi Monterey, ktera plula ze San Franciska do Australie pres Tahiti, Rorotongu a Novy Zeland.

Delnicka prace nebyla Frantiskovi prekazkou v literarne-zurnalisticke cinnosti. Jeho osobnimi potrebami byly F. Klatil tuzka, papir, inkoust a pero - "malo vzal jsem z mnoha veci chtenych". V Chicagu, pri praci tovarniho delnika, vydaval Cas s uvahami o udalostech doma. "Psat zadarmo, ale ne nadarmo," bylo Frantiskovo heslo. Pres vsechny tezkosti mel Frantisek lod a praci rad: "Znal jsem ji a tesila mne. Poznal jsem mnoho slusnych lidi, ba i pratel . . ."

Na Sydney se Frantisek tesil. Setkaval se tak s kamarady, s kterymi se pred dvaceti lety loucil v Londyne. Jech prostrednictvim navazal styky s ceskymi spolky a Sokolem. Mel tam prednasku Jak stoji veci doma a mel moznost take apelovat na reditele vladniho rozhlasu, "aby nezapominal na Ceskoslovensko".

Na lodi po praci a v klidu, rad psal o osudu rodne zeme, touzil po ni a opevoval ji basnemi. "Meditace o mori" byla vytistena lodni tiskarnou ve forme jidelniho listku a konci slokou:

Sva stada napasas a dav ti tleska,
nad tebe krasnejsi uz je jen zeme ceska,
siroka vodo, osoleny chlebe,
jenom lidskych slz je vic nez tebe.
V souboru Povidky z lodi Hope Frantisek zrcadli osudy lidi, jak je poznal za rok plavby v r. 1961 na lekarske lodi Hope v Indonesii a Vietnamu. V Saigonu, spolecne s Mirko Sedlakem a generalem Belou Kiraly, meli proslov v Narodnim shromazdeni k poslancum republiky. Vyslovili soustrast nad vrazdou dvou clenu parlamentu a podekovali pritomnym poslancum za jejich manifest proti ruske agresi za zeleznou a bambusovou oponou. Vzpomneli na Jana Masaryka, Miladu Horakovou, Imre Nagyho, generala Pal Maletera a tisice bojovniku proti komunisticke tyranii.

Zprava o "srpnovem zlocinu 1968" zastihla Frantiska pred ostrovy Tahiti. Pri pristani na Novem Zelandu mel interview s reportery auklandskeho denniho tisku a na lodi usporadal malou vystavu o Ceskoslovensku. "Prisli bili, cerni, Cinane a take kapitan." Svou bolest nad srpnovou tragedii vyjadril v basni "Balada z lodi Monterey":

Na ceskou zemi stokrat otazan
lodnikum odpovidam tak tu:
Vy vsichni co vas ta lod koleba a vize,
neznate bolest krivd a ani tihu krize . . .
V roce 1965 Ceskoslovenska strana narodne socialisticka v exilu za vedeni Petra Zenkla rozhodla napsat dejiny strany v ramci historie republiky a poverila Frantiska timto ukolem. Frantisek shanel dokumenty ve Vidni, Parizi, Londyne a v soukromych knihovnach. Financni podpora skupiny straniku umoznila Frantiskovi se dejinam plne venovat, a venoval se tim celym srdcem. Povazoval za narodni povinnost vydat "umlcenou historii". Casto, kdyz jsem zacinala den, Frantisek koncil noc v kupe papiru a kouri cigaret. Kdyz na titulni strance vyklepal "Melantrich, Praha 1968", tak jsme se do nej pustili: "Frantisku, neblazni, toho se nikdy nedockame!"

Po petadvaceti letech se Frantiskuv sen splnil, zasluhou bratru a sester v Torontu a redakce Melantrichu. Republika nad stranami vysla!

Stastnou plavbu Tve praci, Frantisku

Milada Klatilova, New York


RADKY otistenymi 2. dubna 1972 v exilovem listu Novy domov v Kanade pripominame legendarni osobnost Franty Klatila (1905 - 1972), novinare a poslance Ustredniho narodniho shromazdeni. Podobne jako rada pounorovych exulantu se ani Franta Klatil padu totality v rodne zemi nedozil. Do vlasti se v techto dnech vraci alespon posmrtne. Peci klubu dr. Milady Horakove, Liberalni strany narodne socialni a Melantrichu budou dnes 15:30 jeho telesne ostatky pietne ulozeny do Pamatniku narodne socialistickych obeti fasizmu a komunismu na vysehradskem hrbitove v Praze. (red)
Predchazejici se mi podarilo dat k otisknuti na pate strance v patecnim Svobodnem slove, 1. cervence 1994, kdyz jsem se vratil do redakce Svobodneho slova na dvoumesicni navstevu.

Odpoledne toho dne, po treti hodine se sesla mala skupina lidi v rotunde na hrbitove na Vysehrade. Peticlenny orchetr zahral narodni hymnu Spojenych Statu Americkych, nove vlasti Frantiska a "Kde domov muj". Nekolik reci vzpominajicich na Frantiska a pak se toto male procesi dalo k pochodu o tri rady hrobu dale, kde ulozilo urnu s pozustatky tohoto dobreho cloveka a novinare, ktery se zaslouzil o Ceskoslovensko.
Bohuzel jsem byl jediny z redakce, ktery se tohoto pohrbu ucastnil.

Taktez dekujeme Janu Krondlovi, ktery cele predchazejici pretisknul v jeho srpnovych (1994) Ceskoslovenskych novinach,vydavanych v New Yorku.

Josef Schrabal, New York,
ktery 23. unora, 1948, udelal posledni svobodne Svobodne slovo.


Basnicka dila Frantiska Klatila uschovana v Library of Congress ve Washingtonu, DC, USA a temer vsechna v knihovne Columbia University, New York
Franta Klatil, byvaly poslanec za Cs. stranu Narodne socialistickou, clen Informacniho vyboru poslanecke snemovny, bojovny melantrissky novinar, zakladatel rubriky "Rovne a jasne", basnik, brilantni recnik, zahranicni vojak z Druhe svetove valky a predensim cesky vlastenec.

Narodil se 5. cervna 1905 ve Zline, v chudem prostredi. Jeho politicke a novinarske nadani objevil poslanec Emil Spatny, kdyz byl veznen pro svou antimilitaristickou cinnost a 17-ti leteho Frantiska Klatila privedl do Vidne, aby se stal redaktorem casopisu mladeze "Boj".

Z Vidne presel v roce 1926 do Prahy, kde vstoupil do sluzeb Melantricha jako redaktor "Mladych proudu". Svadel novinarske boje s komunisty a fasisty a proto byl predlozen do redakce Ceskeho slova a A-Zetu.

Nakratko, jako reporter zajel do Ruska a po navratu napsal knihu "Na chvili v SSSR", popisujici "komunisticky raj" zblizka.

V roce 1935 ho poslal Melantrich jako dopisovatele do Parize, kde ho zastihla Druha svetova valka. Vstoupil jako radovy vojak do zahranicni armady ve Francii a po jeji kapitulaci v cevnu 1940 byl presunut s cs. vojenskou jednotkou do Anglie, kde psal pro mnohe noviny, vcetne "Zahranicni noviny".

Pri jedne vojenske predhlidce v Anglii, prezident Eduard Benes zahajil svuj projev slovy: "Pani dustojnici a vojine Klatile!"

Po navratu z Anglie v roce 1945 vstoupil do redakce Svobodneho slova a mimo to zacal vydavat "Mlade proudy", jichz vyslo pouze jedno cislo. Vydavani bylo zastaveno komunistickym ministrem V. Kopeckym, ktery povolil (a pridelil papir na tisteni) pouze jednem novinam mladeze, Mlade fronte a pridelil ji zbytek penez (milionu) po Hittlerjugen.

Do snemovny byl zvolen za Karlovarsky kraj (vcetne Chebu, Asi, Jachymove a Marjanskych lazni) . Po komunistickem unorovem puci (1948) se mu podarilo utect do exilu, zatim co jeho karlovarsky tajemnik byl popraven a nas redaktor karlovarske mutace Svobodneho slova Lada Jirasek byl odsouzen na 12 let.

V exilu, jako anglicky vojak se mu podarilo vratit do Londyna, kde zacal vydavat "CAS", ale uzivit se nemohl a tak v 1953 emigroval do USA. Zemrel ve Washingtonu 19. brezna, 1972.

Nazpet k menu * * * Back to menu in english


Home | Vitejte . . | JS homepage | Eleanor's kitchen | J. Schrabal
Copyright © 1997 Newyorske listy (New York Herald) *All rights reserved* ISSN 1093-2887