.
Nezavisle ceske elektronicke noviny
zima * 2008 .
ISSN 1093-2887 .
Predevsim nutno opravit chybne mineni mnoha lidi, vcetne Americanu, ze Amerika je demokracie (diktatoriat vetsiny) a ze americky volic (lid) zvoli sveho presidenta.USA (Spojene Staty Americke) jsou republikou. Ve stitu USA je napsano "Ex Pluribus Unum" (z mnoha jeden) a volba presidenta to dokazuje. Tedy jednotlivec je prvnim zajmem, zatimco v jinych systemech (jako socialisticky ) zajem statu je predevsim.
Praotcum Ameriky se nelibilo, kdyz zakladali USA, aby jejich president byl volem parlamentem (kongresem dolni komory a senatem), nebot jejich zvoleni je ovladano politickym a i jinym zajmem, ktery je odlisny od zajmu volby presidenta. Taktez se jim nelibilo, aby odpovednost volby presidenta zavisela na volbe popularnich hlasu (casto snadno ovladanych demagogem). Proto vytvorili oddeleny system, ktery se podoba volbe zastupitelstva (parlamentu), ale je od parlamentu uplne nezavisly.
Americky president je zvolen jednotlivymi staty (vcetne District of Columbia), ktere vyslou sve zastupce, "volitele" (electors, celkem 538), kteri pak (41 dni po volbach) zvoli sveho presidenta (nazyva se Electoral College). Kazdy jednotlivy stat unie ma vsak ruzny pocet volitelu. Pocet volitelu kazdeho statu spociva na poctu senatoru (kazdy Stat ma dva senatory - celkem 100) a tolik volitelu kolik ma parlamentarnich okresu (celkem 435), jejichz pocet zalezi na poctu obyvatelstva (DC ma 3 volitele). Velke staty (je jich 11), jako Californie (55) a New York (31), maji mnoho volitelu, zatimco mensi staty pouze nekolik (Alaska, Delaware, Montana, North Dakota, South Dakota, Vermont, Wyoming a DC maji pouze 3).
Americka ustava vsak neustavuje, jak jsou tito volitele vybrani, pouze to, ze volitelem se nemuze stat politicky zvoleny zastupce (poslanec ci senator) nebo clen vlady. (US Ustava, Article II, Section 1, Clause 2) Proto kazdy jednotlivy stat unie (jeho zakonodarci) rozdodne sam pro sebe, jak jsou jeho volitele vybrani. (Zakonodarci mohou volitele jmenovat bez voleb - viz Florida v 1868 a 2000.) Nektere staty se rozhodly, ze vitezny kandidat na presidenta dostane vsechny volitele (cely pocet), nazvano "vitez vezme vsechny", celeho Statu, zatimco jine Staty (vetsina) si ustanovily, ze volitele statu budou v pomeru vysledku (proporcionalne) primarnich (nominacnich) voleb v jednotlivych volebnich okresech.
Kazdy kandidat na presidenta (nebo jeho strana) si vybere svoje kandidaty na volitele, ktere predlozi obcanum v primarkach ke zvoleni. Ale i zde, ve stejnem state, jednotlivy kandidati, nebo lepe jejich strana, rozhodne jakym zpusobem se jejich zvoleni zastupci stanou volitelem za jejich stranu. Vetsinou, demokrate si vybrali, ze volitele budou vybrani proporcionalne k (pomeru) vysledkum primarnich voleb v kazdem state, zatmco zastupci republikanskych kandidatu si vetsinou ustanovili, ze "vitez vezme vsechny" (volitele) (za cely Stat). Aby se situace vice komlikovala, v nekterych statech kde "vitez vezme vsechny", vitez musi dosahnout alespon nadpolovicni vetsinu, jinak nedostane nikoho a volitele jsou vybrani bez zavislosti (to vsak neznamena, ze by volitel musel volit sveho presidentskeho kandidata. To nemusi.)
Takto mohou byt pak zvoleni volitele, kteri nepredstavuji vuli vetsiny obcanu (volicu). Zde je priklad: predpokladejme, ze stat ma 12 volebnich okresu; tedy ma 2 zakladni volitele (pocet senatoru) a 12 volitelu (jeden za kazdy volebni okrsek).
Predpokladejme v uvedenem prikladu, ze kazdy jednotlivy volebni okres ma tisic obcanu co voli a ze v 10 okresech kandidat na pozici volitele jednoho presidentskeho kandidata dostal 51% oproti oponentu 49% druheho (tedy 10 x 510 hlasu = 5100, druhy 10 x 490 hlasu = 4900) zatimco ve dvouch okresech prvni ziskali pouze 10% a oponenti 90% (2 x 100 hlasu = 200, oponent 2 x 900 hlasu = 1800) s celkovym vysledkem 10 volitelu za 5300 hlasu, zatimco oponent pouze 2 volitele za 6700 hlasu. Tak se pak muze stat, ze i v jedinedm state, vitez vetsiny hlasu nedostane vetsinu volitelu (a vlastne prohral).
- klika (stranická)
- správní výbor
- volební výbor
- stranický výbor
- stranická mašinerie
- aparát
- konat stranickéshromáždení- vládnout stranickoumašinerií- schuze organizaceurcující linii- místní výbor(politické strany)Ale aby se to jeste nekde (jako nedavno ve state Texas) vice komplikovalo, volbou volicu v primarkach muze byt zvoleno (napriklad jako ve State Texas) pouze dve tretiny volitelu v kazdem okrese a jedna tretina je ustavena v caucusech. Aby se tam volic dostal, nejdrive musi volit v primarkach, kde dostane potvrzeni ze volil, a pak, pouze s timto potvrzenim, je pripusten do caucus aby volil podruhe (pro zbyvajci jednu tretinu).
Kdyz jsem se uz zminil v predeslem odstavci o State Texas (ma 34 volitelu), tak kdo ho za demokraty opravdu vyhral v nedavnych volbach? (zacatkem brezna 2008) Presidentsky kandidat Hillary Rodham Clinton ziskala vetsinu primarnich hlasu, ale jeji souper Barack Obama ziskal vice volitelu?
Podobne tak probiha i volba presidenta USA. Vetsinou americky president je zvolen v souladu hlasu vetsiny obcanu (volicu), ale ne vzdy. (Vetsina statu - s vyjimkou 2 - uplatnuje "vitez vezme vsechny" volitele.) Prave nynejsi president (George Bush) se stal presidentem presto ze dostal mensinu hlasu jednotlivych obcanu, zatimco vetsina byla pro jeho proti-kandidata (prave tak jako v roce 1824, 1876, 1888 a 2000).
Zaverem nutno poznamenat, ze v USA se nestane obcan clenem politicke strany, aby si o zacleneni pozadal, (zaplatil poplatek, atd.) a dostal legitimaci strany. A prave tak v USA neexistuje, aby byl nekdo z politicke strany vyloucen. Obcan, co chce volit, se musi zaregistrovat ve volebnim okrese, kde je jeho trvale bydliste a pri registraci muze (ale nemusi) prohlasit, ze patri (hlasi se) ke kterekoliv legalni politicke strane. Ale i behem primarnich voleb si volic muze zmenit stranickou prislusnost a prohlasit prislusnost ke kterekoliv strane (a volit pro kandidaty te strany). Tak se stalo, napriklad, ze konzervativni republikansky US President Ronald Reagan je puvodem demokrat, prave tak jako nynejsi starosta mesta New Yorku Michael Bloomberg, ktery byl az tesne pred svou republikanskou kandidaturou registrovan jako demokrat.
To jsem se ani nezminil, ze kandidat se muze ucatnit volby presidenta v ramci politicke strany (a podrobovat se stanovam a casoveho programu te strany), ale nemusi a muze kandidovat na presidenta sam mimo jakoukoliv politickou stranu. Napriklad, jeste drive (v 1999) nez se Hillary R. Clinton rozhodla kandidovat na senatora za stat Newv York, jsem predpovedel (ZDE), ze bude kandidovat za demokratickou stranu na US presidenta spolu se senatorem Joe Liebermanem (jehoz manzelka se narodila v Praze). Po deviti letech Lieberman vystoupil z politickeho ramce demokraticke strany, byl znovu-zvolen senatorem uplne nezavisle a zustava US senatorem nezavisle.
Taktez jsem se ani nezminil o tom, ze nejsou "jenom" volitele, ale jsou i "super-volitele", vetsinou bez zavislosti na kterehokoliv presidentskeho kandidata, kteri maji velky vliv (a casto rozhodnou) kdo bude presidentskym kandidatem za stranu, kterou reprezentuji. (Ucelem super-volitelu je ohodnotit, ktery z kandidatu ma nejlepsi moznost zvitezit v hlavnich volbach. Dalsim ucelem je ohodnotit, zda kandidat je v celkovem ramci politickeho smeru strany pod kterou kandiduje.)
Zaverem nutno jeste opravit dalsi chybne mineni, ze American ma moznost pri volbach se rozhodnout volit pouze pro jednu ze dvou politickych stran. Ktere strany se ucastni voleb, vcetne voleb presidenta, je rozlicne stat od statu. Tak napriklad ve State New York se volic muze zaregistrovat (pro volbu v primarkach) pro stranu (1) Demokratickou, (2) Republikanskou, (3) Independent, (4) Conzervativni, (5) Working Families, (6) (misto k doplneni strany volicem) a (7) odmitnuti jakekoliv strany. (Voleb vsak se ucastni i dalsi mnohe jine strany z nichz nejznamejsi - ve State New York - je strana Liberalni).
REFERENCE:
US Ustava, Article II, Section 1,
Spolecna schuze US Congresu a Senatu potvrdi volbu - 12. dodatek Ustavy
US Ustava, 20. dodatek, sekce 3, taktez Presidential Succession Act of 1947
Diskvalifikace volitelu: US Ustava Article II, Section 1, Clause 2
Josef Schrabal, New York
Home | Vitejte . . |JS homepage | \Eleanor's kitchen |OrbisNews | J. Schrabal
Copyright © 1995-2008 Newyorske listy (New York Herald) *All rights reserved* ISSN 1093-2887