AFCR: Presidentske volby v USA

USA (Spojene Staty Americke) jsou republikou. Ve stitu USA je napsano "Ex Pluribus Unum" (z mnoha jeden) a volba presidenta to dokazuje. Tedy jednotlivec je prvnim zajmem, zatimco v jinych systemech (jako socialisticky ) zajem statu je predevsim.

Praotcum Ameriky se nelibilo, kdyz zakladali USA, aby jejich president byl zvolem parlamentem (kongresem dolni komory a senatem), nebot jejich zvoleni je ovladano politickym a i jinym zajmem, ktery je odlisny od zajmu volby presidenta. Taktez se jim nelibilo, aby odpovednost volby presidenta zavisela na volbe popularnch hlasu (casto snadno ovladanych demagogem). Proto vytvorili oddeleny system, ktery se podoba volbe zastupitelstva (parlamentu), ale je od parlamentu uplne nezavisly.

Americky president je zvolen jednotlivymi staty (vcetne District of Columbia), ktere vyslou sve zastupce, "volitele" (electors, celkem 538), kteri pak (41 dni po volbach) zvoli sveho presidenta (nazyva se Electoral College). Kazdy jednotlivy stat unie ma vsak ruzny pocet volitelu. Pocet volitelu kazdeho statu spociva na poctu senatoru (kazdy Stat ma dva senatory - celkem 100) a tolik volitelu kolik ma parlamentarnich okresu (celkem 435), jejichz pocet zalezi na poctu obyvatelstva (DC ma 3 volitele). Velke staty (je jich 11), jako Californie (55) a New York (31), maji mnoho volitelu, zatimco mensi staty pouze nekolik (Alaska, Delaware, Montana, North Dakota, South Dakota, Vermont, Wyoming a DC maji pouze 3).

Americka ustava vsak neustavuje, jak jsou tito volitele vybrani, pouze to, ze volitelem se nemuze stat politicky zvoleny zastupce (poslanec ci senator) nebo clen vlady. (US Ustava, Article II, Section 1, Clause 2) Proto kazdy jednotlivy stat unie (jeho zakonodarci) rozdodne sam pro sebe, jak jsou jeho volitele vybrani. (Zakonodarci mohou volitele jmenovat bez voleb - viz Florida v 1868 a 2000.) Nektere staty se rozhodly, ze vitezny kandidat na presidenta dostane vsechny volitele (cely pocet), nazvano "vitez vezme vsechny", celeho Statu, zatimco jine Staty (vetsina) si ustanovily, ze volitele statu budou v pomeru vysledku (proporcionalne) primarnich (nominacnich) voleb v jednotlivych volebnich okresech.

Kazdy kandidat na presidenta (nebo jeho strana) si vybere svoje kandidaty na volitele, ktere predlozi obcanum v primarkach ke zvoleni. Ale i zde, ve stejnem state, jednotlivy kandidati, nebo lepe jejich strana, rozhodne jakym zpusobem se jejich zvoleni zastupci stanou volitelem za jejich stranu. Vetsinou, demokrate si vybrali, ze volitele budou vybrani proporcionalne k (pomeru) vysledkum primarnich voleb v kazdem state, zatmco zastupci republikanskych kandidatu si vetsinou ustanovili, ze "vitez vezme vsechny" (volitele) (za cely Stat). Aby se situace vice komlikovala, v nekterych statech kde "vitez vezme vsechny", vitez musi dosahnout alespon nadpolovicni vetsinu, jinak nedostane nikoho a volitele jsou vybrani bez zavislosti (to vsak neznamena, ze by volitel musel volit sveho presidentskeho kandidata. To nemusi.)

Takto mohou byt pak zvoleni volitele, kteri nepredstavuji vuli vetsiny obcanu (volicu). Zde je priklad: predpokladejme, ze stat ma 12 volebnich okresu; tedy ma 2 zakladni volitele (pocet senatoru) a 12 volitelu (jeden za kazdy volebni okrsek).

Predpokladejme v uvedenem prikladu, ze kazdy jednotlivy volebni okres ma tisic obcanu co voli a ze v 10 okresech kandidat na pozici volitele jednoho presidentskeho kandidata dostal 51% oproti oponentu 49% druheho (tedy 10 x 510 hlasu = 5100, druhy 10 x 490 hlasu = 4900) zatimco ve dvouch okresech prvni ziskali pouze 10% a oponenti 90% (2 x 100 hlasu = 200, oponent 2 x 900 hlasu = 1800) s celkovym vysledkem 10 volitelu za 5300 hlasu, zatimco oponent pouze 2 volitele za 6700 hlasu. Tak se pak muze stat, ze i v jedinedm state, vitez vetsiny hlasu nedostane vetsinu volitelu (a vlastne prohral).

SLOVNIK:

caucus =
- klika (stranická)
- správní výbor
- volební výbor
- stranický výbor
- stranická mašinerie
- aparát
- konat stranické

shromáždení

- vládnout stranickou

mašinerií

- schuze organizace

urcující linii

- místní výbor

(politické strany)

Ale aby se to jeste nekde (jako nedavno ve state Texas) vice komplikovalo, volbou volicu v primarkach muze byt zvoleno (napriklad jako ve State Texas) pouze dve tretiny volitelu v kazdem okrese a jedna tretina je ustavena v caucusech. Aby se tam volic dostal, nejdrive musi volit v primarkach, kde dostane potvrzeni ze volil, a pak, pouze s timto potvrzenim, je pripusten do caucus aby volil podruhe (pro zbyvajici jednu tretinu).

Kdyz jsem se uz zminil v predeslem odstavci o State Texas (ma 34 volitelu), tak kdo ho za demokraty opravdu vyhral v nedavnych volbach? (zacatkem brezna 2008) Presidentsky kandidat Hillary Rodham Clinton ziskala vetsinu primarnich hlasu, ale jeji souper Barack Obama ziskal vice volitelu? '

Podobne tak probiha i volba presidenta USA. Vetsinou americky president je zvolen v souladu hlasu vetsiny obcanu (volicu), ale ne vzdy. (Vetsina statu - s vyjimkou 2 - uplatnuje "vitez vezme vsechny" volitele.) Prave nynejsi president (George Bush) se stal presidentem presto ze dostal mensinu hlasu jednotlivych obcanu, zatimco vetsina byla pro jeho proti-kandidata (Al Gora)(prave tak jako v roce 1824, 1876, 1888 a 2000).

NEOFICIELNI PREDPOVED:
259 oproti 269
potreba 270 zvitezit