Newyorske listy Nezavisle ceske
elektronicke noviny

. . . . . . . . . . . . . . . . Jaro - 2000
 Pro puvodni zneni v anglictine  zmackni zde 

17. dubna, 2000: Forum pro Dialog.:
Romove v Ceske republice
Spolecne zorganizovali: The Czech Center, New York a East European Center, Columbia University, Public Interest Law Initiative a The Centre for the Study of Human Rights

e-mail od Erika Schlager:
V pondeli 17. dubna jsem hovorila na Foru pro dialog: Romove v Ceske republice, na jednodenni konferenci, kterou spolecne zorganizovai Czech Center, New York a Kolumbijska univerzita, Tato akce je soucasti celeho tydne aktivit, ktere se v New Yorku zameruji na romske Cechy.

Pro akci privezlo do Spojenych statu Ceske centrum prominentni romske Cechy (Ondreje Ginu, Karla Holomka a Roberta Olaha) a take dalsi Cechy (Milenu Hubschmannovou z Karlovy univerzity, Petra Lhotku z brnenskeho Muzea romske kultury a Ivana Gabala, sociologa a byvaleho clena rady Ceskeho helsinskeho vyboru.) Mezi dalsimi romskymi ucastniky byli Ivan Ivanov, Bulhar, ktery ma lekarsky doktorat a pravnicky doktorat a je nyni clenem Columbia's Public Interest Law Initiative, Hristo Kjuckov z Open Society Institute a Karolina Banomova, Ceska, jejiz rodina uprchla v rijnu 1997 do Kanady. Mluvcimi ceske vlady byli Petr Gandalovic, generalni konzul v New Yorku a  velvyslanec ve Spojenych statech Alexander Vondra. Jedinymi americkymi ucastniky diskuse jsem byla ja a  Ted Shaw, z NAACP's Legal Defense Fund.

Foru predsedal John S. Micgiel, reditel CU East Central European Center, Edwin Rekosh z CU Public Interest Law Initiative a J. Paul Martin z CU Center for Study of Human Rights (js)

Poznamky Erika B. Schlager Pravni zastupce a poradce v mezinarodnim pravu pro Commission on Security and Cooperation in Europe (zname jako US Helsinki Commission) americke snemovny

Rada bych zacala tim, ze podekuji Ceskemu centru a Kolumbijske univerzite, ze zorganizovaly toto velmi aktualni a dulezite forum.
Erika Schlager Nejsem ani Romka, ani Ceska, ale osoba, ktera pohlizi na tyto otazky jako clovek zvnejsku, jako nekdo, jehoz ukolem je monitorovat otazky romskych obcanskych prav a informovat o nich po cele Evrope. Pokusim se reagovat na to, co rekli predchozi ucastnici disksue a do urcite miry chci umistit Ceskou republiku do regionalni perspektivy.

Asi pred dvema lety, myslim, ze to bylo v lete roku 1998 - jsem se ucastnila diskuse o romskych lidskych pravech v Evrope. Ve svem prispevku jsem se hodne venovala Ceske republice a rozdala jsem i  chronologii protiromskych, proticizineckych a antisemitskych projevu v Ceske republice. Po mem prispevku argumentoval jeden cesky diplomat, ze jsem se nespravedlivym zpusobem soustredila na Ceskou republiku a podrobila ji neprimerene silne kritice. Proc, ptal se, jsem se tolik zamerila na jeho zemi?

Ma odpoved byla prosta. Rekla jsem, ze jsem se tolik kriticky zamerila na Ceskou republiku, protoze jsem presvedcena, ze tato zeme neobycejne silne porusuje romska lidska prava. Zalozila jsem svuj usudek na nekolika faktorech. Zaprve, z 18 nove nezavislych statu, ktere vznikly po rozpadu Sovetskeho svazu, Jugoslavie a Ceskoslovenska, prijaly jen tri takovy zakon o obcanstvi, jehoz ucelem bylo zabranit nekterym osobam s trvalym pobytem ziskat obcanstvi sve zeme. Nejuzsim zpusobem koncipovany byl zakon o obcanstvi Ceske republiky a  ucelem jedine tohoto ceskeho zakona bylo diskriminovat Romy.

Zadruhe, z Ceske republiky prichazelo vice zprav o rasove motivovanych zlocinech proti Romum a jinym osobam, dusledkem mnohych z nich byla smrt ci trvale zraneni, nez z inych zemi v regionu.

Zatreti, jen z Ceske republiky plynul hromadny proud romskych zadatelu o asyl.

Od te doby se situace trochu zlepsila. Chci to zopakovat, aby se to neztratilo v tom, co dale reknu. Jsem presvedcena, ze se situace Romu v Ceske republice za posledni dva roky zlepsila. Ve vlade je vice lidi, kteri usiluji v dobre vire o zlepseni respektu pro romska lidska prava a zabyvaji se take jinymi otazkami, ktere znepokojuji romskou mensinu. Doslo k poklesu nejhroznejsich utoku proti Romum. A co je nejdulezitejsi, byl zmenen zakon o obcanstvi.

To je dobre. A ted, co je spatne.

Pozmeneny zakon o obcanstvi vypada velmi dobre na papire, ale neni efektivne uvaden do praxe. Na rozdil od Estonska a Litvy, ktere zorganizovaly verejnou vysvetlovaci kampan, aby se zajistilo, ze lide, kteri meli mit prospech se zmen v zakonu o obcanstvi, jim dobre porozumeli, v Ceske republice se zadna takova vysvetlujici kampan nekonala. Dusledkem toho je, ze nekteri Romove dale nevedi, ze byl tento zakon zmenen, a dokonce to nevedi ani nekteri statni urednici, kteri i nadale odpiraji romskym zadatelum ceske obcanstvi.

Je sice pravda, ze podstatnym zpusobem stoupl pocet lidi v nynejsi vlade, kteri usiluji o obranu romskych prav, ale techto osob je stale prilis malo a pracuji ve slabe, mensinove vlade. I kdyz jsou jejich umysly dobre, nejsou tito lide casto schopni je realizovat, ani v parlamente ani na mistni urovni. A prilis casto je hlavni proud politickeho zivota v Ceske republice charakterizovan neochotou prijmout potencialne nepopularni rozhodnuti, tykajici se kontroverznich otazek v oblasti lidskych prav. Vlada presunuje odpovednost na parlament, parlament ji presunuje na soudy a, uprimne receno, ceske soudy rozhoduji bez odvahy a bez vize, jak to ilustrovalo nedavne rozhodnuti ceskeho Ustavniho soudu ohledne segregovane skolni vyuky v Ostrave, ktere tu prave popsal Ivan Ivanov. Na rozdil od Madarska a Polska ceske soudy malokdy - vlastne skoro nikdy - vyslovne nepovazuji mezinarodni lidskopravni normy za soucast sveho rozhodovani.

Neni prekvapujici, ze i kdyz exodus romskych zadatelu o asyl jak se zda vyvrcholil v roce 1997, dale pokracuje - a nyni se k nemu pridavaji male pocty Romu ze Slovenska, z Madarska, z Polska a odjinud.

Sledovat proud zadatelu o asyl je obtizne. Nektere zeme, jako Dansko, tvrdi, ze informace o zadatelich o asyl jsou duverne. V jinych pripadech umyslne prezentuji vladni mluvci informace takovym zpusobem, aby to vypadalo, jako ze temer zadni Romove pri zadosti o asyl neuspeli. Jsem napriklad presvedcena, ze nekteri britsti cinitele zkreslili informace, ve snaze odradit Romy od toho, aby cestovali do Spojeneho kralovstvi.

Je pravda, ze zadosti nekterych romskych zadatelu o asyl byly odmitnuty a tito lide se museli vratit do sve rodne zeme. Existuji nekteri, kteri argumentuji, ze to dokazuje, ze Romove, kteri opustili Ceskou republiku, byli jen hospodarskymi pristehovalci a ze to dokazuje, ze je Ceska republika nevinna a obvinovani z siroke diskriminace v CR je nespravedlive. Dovolte mi, abych to rekla zcela jasne: toto obvinovani je zcela spravedlive. Tentyz argument byl vznesen kdyz loni odmitlo Finsko poskytnout asyl stovkam romskych Slovaku. Ale i kdyz finsky prezident argumentoval, ze slovensti Romove nedokazali, na individualnim zaklade, ze maji opravnenou obavu z pronasledovani, take uvedl, ze Romove na Slovensku celi diskriminaci na kazdem kroku. Totez pouceni plati i pro Ceskou republiku.

A krome toho, mnoho romskych Cechu bylo pri zadosti o asyl uspesnych. Jednou zemi, ktera poskytuje jasne informace o zadatelich o  asyl podle jejich statni prislusnosti, je Kanada. Podle udaju, zverejnenych pro kalendarni rok 1998 - posledni rok, pro nejz mam data - z tech romskych Cechu, kteri ukoncili proces zadosti o asyl, zjistila kanadska vlada u vice nez 70 procent, ze maji podle definice konvence OSN pro uprchliky duvodny strach pred pronasledovanim, a tito lide obdrzeli statut uprchlika. To, ze se staly stovky lidi z postkomunisticke Ceske republiky uprchliky, vysila velmi hlasity signal.

Chvalim Ceskou republiku za jeji zintenzivnene usili za posledni dva roky, jehoz cilem je zlepsit respekt pro lidska prava Romu. Kdyby ceska vlada podnikla dva dalsi kroky, prispelo by to dale k dosazeni tohoto cile. Zaprve popsal pred nekolika okamziky Karel Holomek nepochybny signal, jaky vyslal v roce 1993 cesky zakon o obcanstvi romskym Cechum: "My vas tady nechceme." Ceska vlada by mela tento signal nyni obratit a sdelit jasne, ze jsou Romove v Ceske republice opravdu vitani. Ceska vlada by mela zorganizovat verejnou informacni kampan, aby se vsichni Romove dovedeli, ze maji pravo na obcanstvi - a aby se zajistilo, ze vsichni mistni statni urednici to take vedi. Zadruhe, Ceska republika by mela prijmout rozsahly protidiskriminacni zakon, jak to loni v cervenci doporucila Evropska komise v Bruselu zastupcum Bulharska, Ceske republiky, Madarska, Rumunska a Slovenska (jde o pet zadatelskych zemi, jimz bylo doporuceno, aby zlepsily respekt pro romska lidska prava jako soucast svych priprav na vstup do Evropske unie).

Nakonec bych chtela jeste poznamenat jednu posledni vec ohledne jednoho neobvykleho rysu situace Romu v Ceske republice.

Ceska republika ma relativne malou romskou populaci - odhaduje se na 200 000 - 300 000 lidi. Ale prave Ceska republika se stala ohniskem romskeho aktivismu po cele Evrope, ktere stoji hned za aktivismem na podporu Romu v Kosovu.

V clanku, zverejnenem v londynskem liste Guardian dne 1. dubna 2000 napsal Anthony Sampson, ze kdyz se setkal pred peti lety se srbskymi Romy, vyjadrovali nazor, ze Cesi jsou v Evrope nejnesnasenlivejsim narodem. Pro romske aktivisty od Texasu po Toronto se stal cesky zakon o obcanstvi symbolem utlaku romskeho lidu. Od Londyna az po Lublin cekali Romove, co se stane s archivem v Letech - a stale cekaji, co se stane s prasecincem, ktery je umisten na miste, kde stal za druhe svetove valky koncentracni tabor pro Romy. A kdyz byla postavena zed v Usti nad Labem, Romove na Ukrajine, v Litve, v Nemecku, v Polsku, v Makedonii, na Slovensku, v Madarsku a jinde se sjednotili a poslali jedinou zpravu: zbourejte tu zed.

Kratce receno, Romove po celem svete ziskali osobni zajem na tom, co se bude dit s Romy v Ceske republice. Jak rikali demonstranti v Praze v roce 1989, diva se na to cely svet.


Home | Vitejte . . | JS homepage | Eleanor's kitchen | J. Schrabal
Copyright © 2000 Newyorske listy (Czech Newyorker) *All rights reserved* ISSN 1093-2887