Newyorske listy Nezavisle ceske elektronicke noviny *** fall-/97
Novinar a poslanec Franta Klatil:

A ja jsem chtel toho jeste tolik napsat . .

To si posteskl Frantisek Klatil, kdyz v breznu 1972 umiral v nemocnici ve Washingtonu, DC. Frantiskuv zivot v exilu nebyl lehky. V Americe pracoval jako tovarni delnik, umyvl nadobi a poslednich deset let byl kuchtikem na lodi Monterey, ktera plula ze San Franciska do Australie pres Tahiti, Rorotongu a Novy Zeland.


Reference: Novinari Melantricha:
  • Ne jen bitim ci kriminalem - Jiri Bily
  • Velky novinar: Ludek Stransky a Svobodny zitrek - Jiri Bily
    Delnicka prace nebyla Frantiskovi prekazkou v literarne-zurnalisticke cinnosti. Jeho osobnimi potrebami byly tuzka, papir, inkoust a pero - "malo vzal jsem z mnoha veci chtenych". V Chicagu, pri praci tovarniho delnika, vydaval Cas s uvahami o udalostech doma. "Psat zadarmo, ale ne zadarmo," bylo Frantiskovo heslo. Pres vsechny tezkosti mel Frantisek lod a praci rad: "Znal jsem ji a tesila mne. Poznal jsem mnoho slusnych lidi, ba i pratel . . ."

    Na Sydney se Frantisek tesil. Setkaval se tak s kamarady, s kterymi se pred dvaceti lety loucil v Londyne. Jech prostrednictvim navazal styky s ceskymi spolky a Sokolem. Mel tam prednasku Jak stoji veci doma a mel moznost take apelovat na reditele vladniho rozhlasu, "aby nezapominal na Ceskoslovensko".

    Na lodi po praci a v klidu, rad psal o osudu rodne zeme, touzil po ni a opevoval ji basnemi. "Meditace o mori" byla vytistena lodni tiskarnou ve forme jidelniho listku a konci slokou:

    Sva stada napasas a dav ti tleska,
    nad tebe krasnejsi uz je jen zeme ceska,
    siroka vodo, osoleny chlebe,
    jenom lidskych slz je vic nez tebe.
    V souboru Povidky z lodi Hope Frantisek zrcadli osudy lidi, jak je poznal za rok plavby v r. 1961 na lekarske lodi Hope v Indonesii a Vietnamu. V Saigonu, spolecne s Mirko Sedlakem a generalem Belou Kiraly, meli proslov v Narodnim shromazdeni k poslancum republiky. Vyslovili soustrast nad vrazdou dvou clenu parlamentu a podekovali pritomnym poslancum za jejich manifest proti ruske agresi za zeleznou a bambusovou oponou. Vzpomneli na Jana Masaryka, Miladu Horakovou, Imre Nagyho, generala Pal Maletera a tisice bojovniku proti komunisticke tyranii.

    Zprava o "srpnovem zlocinu 1968" zastihla Frantiska pred ostrovy Tahiti. Pri pristani na Novem Zelandu mel interview s reportery auklandskeho denniho tisku a na lodi usporadal malou vystavu o Ceskoslovensku. "Prisli bili, cerni, Cinane a take kapitan." Svou bolest nad srpnovou tragedii vyjadril v basni "Balada z lodi Monterey":

    Na ceskou zemi stokrat otazan
    lodnikum odpovidam tak tu:
    Vy vsichni co vas ta lod koleba a vize,
    neznate bolest krivd a ani tihu krize . . .
    V roce 1965 Ceskoslovenska strana narodne socialisticka v exilu za vedeni Petra Zenkla rozhodla napsat dejiny strany v ramci historie republiky a poverila Frantiska timto ukolem. Frantisek shanel dokumenty ve Vidni, Parizi, Londyne a v soukromych knihovnach. Financni podpora skupiny straniku umoznila Frantiskovi se dejinam plne venovat, a venoval se tim celym srdcem. Povazoval za narodni povinnost vydat "umlcenou historii". Casto, kdyz jsem zacinala den, Frantisek koncil noc v kupe papiru a kouri cigaret. Kdyz na titulni strance vyklepal "Melantrich, Praha 1968", tak jsme se do nej pustili: "Frantisku, neblazni, toho se nikdy nedockame!"

    Po petadvaceti letech se Frantiskuv sen splnil, zasluhou bratru a sester v Torontu a redakce Melantrichu. Republika nad stranami vysla!

    Stastnou plavbu Tve praci, Frantisku

    Milada Klatilova, New York

         ===================      
    RADKY otistenymi 2. dubna 1972 v exilovem listu Novy domov v Kanade pripominame legendarni osobnost Franty Klatila (1905 - 1972), novinare a poslance Ustredniho narodniho shromazdeni. Podobne jako rada pounorovych exulantu se ani Franta Klatil padu totality v rodne zemi nedozil. Do vlasti se v techto dnech vraci alespon posmrtne. Peci klubu dr. Milady Horakove, Liberalni strany narodne socialni a Melantrichu budou dnes 15:30 jeho telesne ostatky pietne ulozeny do Pamatniku narodne socialistickych obeti fasizmu a komunismu na vysehradskem hrbitove v Praze. (red)
         ===================      
    Predchazejici se mi podarilo dat k otisknuti na pate strance v patecnim Svobodnem slove, 1. cervence 1994, kdyz jsem se vratil do redakce Svobodneho slova na dvoumesicni navstevu.

    Odpoledne toho dne, po treti hodine se sesla mala skupina lidi v rotunde na hrbitove na Vysehrade. Peticlenny orchetr zahral narodni hymnu Spojenych Statu Americkych, nove vlasti Frantiska a "Kde domov muj". Nekolik reci vzpominajicich na Frantiska a pak se toto male procesi dalo k pochodu o tri rady hrobu dale, kde ulozilo urnu s pozustatky tohoto dobreho cloveka a novinare, ktery se zaslouzil o Ceskoslovensko.
    Bohuzel jsem byl jediny z redakce, ktery se tohoto pohrbu ucastnil.

    Taktez dekujeme Janu Krondlovi, ktery cele predchazejici pretisknul v jeho srpnovych (1994) Ceskoslovenskych novinach,vydavanych v New Yorku.

    Josef Schrabal, New York,
    ktery 23. unora, 1948, udelal posledni svobodne Svobodne slovo.


    Home | Vitejte . . | JS homepage | Eleanor's kitchen | J. Schrabal
    Copyright © 1997 Newyorske listy (New York Herald) *All rights reserved* ISSN 1093-2887