Vaclav Havel: "Glorifikovali jste si me sami, tak mi ted nic nevycitejte"

Napsal Jaroslav Plesl: "Zajimavy clanek o Havlovi z NYT, v anglicke verzi je na  teto adrese. Havlova argumentace: 'Glorifikovali jste si me sami, tak mi ted nic nevycitejte,' je nehorazna. Kdyby tomu tak skutecne bylo, Havel by se v uplynulych deseti letech systematicky nezbavoval spolupracovniku, kteri byli schopni jej kritizovat. Tam, kde dnes je (tezce kritizovan ze vsech stran), se dostal sam a vsechny "zasluhy" by mel hledat predevsim u sebe. Jeho (v NYT citovane) argumenty jsou dalsim dukazem, ze Havel je samoliby seladon, ktery muze v teto discipline smele soutezit s Klausem a dovolim si tvrdit - ma sanci nad nim zvitezit. "

Deset let po triumfu je Havel zmackanym sametem

Tento clanek STEVEN ERLANGERa vysel 4. listopadu 1999 v deniku New York Times.

Vaclav Havel, ironicky disident, ktery artikuloval moc bezmocnych a pomohl zbourat berlinskou zed, stale jeste slouzi, jako vezen, ve funkci prezidenta v Ceske republice.

V grandioznim prostredi Prazskeho hradu, na pompeznim jevisti ve meste, ktere pripomina kulisy pro nejaky film, vypada Havel male a nestastne, jeho varovani nikdo neposloucha a jeho popularita poklesla.

Na Zapade byl Havel oslavovan jako symbol zazracneho rozkladu komunismu a sily psaneho slova. Nyni, o deset let pozdeji, povazuje vsak mnoho Cechu Havla za nekoho, kdo je porad jen kritizuje, anebo, coz je horsi, vicemene jen za vtip.

Havlovo hluboke angazma ve stranicke politice nevyhnutelne pospinilo jeho moralni povest. A kdyz zemrela jeho uctivana manzelka Olga, Havel se pred dvema lety ozenil s byvalou hereckou, ktera kdysi hrala upira nahore bez. To ho zesmesnilo a cela zalezitost se uklidnuje teprve nyni.

Havel byl znamym dramatikem, ktery se vysmival komunistickemu konformismu, zamlzovacimu jazyku a byrokratickemu zivotu. Byl uveznen nedlouho pote, co pomohl napsat a rozsirit Chartu 77, protikomunisticky manifest, ktery puvodne podepsalo jen 242 lidi. V prosinci 1989 byl Havel drtivou vetsinou nejpopularnejsi volbou na funkci prvniho prezidenta v postkomunistickem Ceskoslovensku.

Obloukem sve kariery i upadkem sve autority ve sve zemi je Havel sam metaforou prechodu komunisticke Evropy od epicke poezie k nudnym a spinavym podrobnostem kazdodenniho politickeho zivota.

Vsechny zeme stredni a vychodni Evropy sice prijaly svobodu s obrovskymi nadejemi, ale zjistily, ze hospodarska a politicka transformace je obtizna. Nektere tyto zeme, jako Polsko a Madarsko, zaznamenaly vetsi uspechy nez jine zeme v usili prosadit nutne zmeny.

Avsak vsechny tyto zeme zjistily, ze svoboda projevu a svobodne volby nutne neznamenaji bohatstvi, zahranicni investice a stesti, ze totalitni zvyklosti mizi jen pomalu a ze zapadni Evropa, ktera ma vlastni rozpory a hospodarske problemy, vubec nespecha jim poskytnout plne clenstvi v Evropske unii.

Uctivani hrdinove padu komunismu - nekdy velmi nepravdepodobni vedouci predstavitele jako Lech Walesa v Polsku, Havel a dokonce rusky prezident Boris Jelcin - zjistuji, ze je okolnosti rozzvykaly. Jejich dobra povest z minulosti zaznamenava tim vice ran, cim dele zustali ci zustavaji ve funkci.

Havlovi pratele a jeho blizci poradci, soucasni i minuli, konstatuji, ze je Havel plny pochybnosti o sobe samotnem, ze je casto zdeprimovan, ze ma pocit, ze je uveznen oficialnim protokolem a ruznymi nesmysly a ze pokracuje v roli prezidenta jen v zajmu naroda a statu.

Jeden z nejblizsich pratel a ucitelu Vaclava Havla, Zdenek Urbanek, ktery mu pomohl napsat a rozsirit Chartu 77, uvedl: "Ma obdobi, kdy je schopen psan senzacni projevy, ktere se podobaji filozofickym esejum. Na druhe strane se nekdy dostava do stavu mysli, kteremu rika 'me deprese'. Ale je schopen ziskat z techto depresi inspiraci a novou silu. Nazval bych ho lidskym intelektualem: pochybuje o sobe neustale, a v dusledku techto pochybnosti je schopen soucitit s jinymi."

Ale to je prilis jednoduchy nazor. Havel je vtipny a manipulativni clovek a je prilis inteligentni a prilis ironicky na to, aby si dovolil, aby mu nekdo vnutil roli, jaka se hodi do televizniho limonadoveho serialu.

Havel mel velky vliv svou snahou pritahnout provincni Ceskou republiku do noveho sveta kolektivni odpovednosti, do NATO a do situace, v niz CR kandiduje na vstup to EU.

Prvnich deset let: vinu maji sen a snilkove

Kdyz jsem s Vaclavem Havlem zde v Praze vedl rozhovor, Havel, mirne znuden otazkami o desatem vyroci padu zdi, argumentoval, ze je-li nekdo z neho samotneho zklaman, je to vina tech, kdo si ho zidealizovali.

"Ja jsem se o to nesnazil, ale stal jsem se postavou ve fikci, v pohadce," rekl. "Davali mi cestne doktoraty na univerzitach po celem svete a na vsech tech ceremoniich jsem musel poslouchat historii sveho zivota. A vsechny tyto zivotopisy byly vzdycky tataz pohadka."

Je to pribeh obycejneho Cecha, Honzy, kteremu se rika "hloupy Honza", ktery tluce hlavou do neproniknutelne zdi. "Ale jednoho dne zed prorazi a porazi priseru na druhe strane, priseru, proti niz nemel mit Honza jedinou sanci," rekl Havel. "A vetsina ceskeho obyvatelstva a mnoho zahranicnich novinaru te pohadce verili."

Nyni, po deseti letech, uvedl Havel, "se tito lide zacinaji z toho sneni probouzet, a namisto aby se zlobili sami na sebe, ze usnuli, zlobi se na postavu ze sveho snu." Tise se zasmal a pohraval si s navstivenkou, namisto toho, aby kouril cigarety, ktere ho pred tremi lety temer usmrtily na rakovinu plic.

"Neni to prece moje vina, ze jsem se stal postavou v necim snu," dodal. "Ani to neni moje vina, ze se ten clovek probudil."

Kdyz mu novinar rekl, ze toto jeho vysvetleni je skutecne pozoruhodne rozhreseni, ktere si Havel udeluje sam, nic nerekl, ale potesene se tomu zasmal.

Havlovi je nyni 63 let a na jare 1998 temer zemrel na zablokovani strev. V urcitem smyslu je mu vlastne uz jedno, co si o nem lidi mysli, rekl Vaclav Havel, a dodal, ze nikdy necte ani clanky, ani knihy, ktere o nem nekdo napise.

(Jen mu z Havlova knizniho zivotopisu od Johna Keana, pripravuje Jirina Siklova vejcuc, pozn. JC.)

Pred lety Havel legendu o sobe zivil. Jeho heslem za revoluce bylo "At pravda a laska zvitezi nad lzi a nenavisti." Vyzival se v romantickych vystrelcich, jako kdyz nechal usit divadelni uniformy pro prezidentske straze, Prazskym hradem projel na kolobezce, zval rockove hudebniky v podstate na statni navstevy, opijel se se starymi kamarady a na zdi Prazskeho hradu povesil spoustu modernich a nekdy sexualne explicitnich obrazu.

Ale Havel ma pravo posmivat se idealizovanemu obrazu nepolitickeho dramatika, ktery shora zosobnuje narod, konstatuje Jiri Pehe, byvaly Havluv poradce, ktery mu dodnes radi. Pehe je nyni reditelem prazske pobocky New York University.

Havel je v ceske politice aktivnim hracem a nekdy udelal opravdu vazne chyby. Pred dvema lety, kdy ostre ve verejnem projevu zautocil na byvaleho premiera Vaclava Klause - Havlova soukroma nechut vuci arogantnimu a konzervativnimu Klausovi neni tajemstvim - verejna podpora pro Havla poklesla a jeho manevr byl kontraproduktivni.

Dnes zustava stale Klaus dulezitym hracem v ceske politice a planuje, ze se zase stane premierem - a prezidentem, az Havel rezignuje nebo umre.

Avsak Havel take vyuzival sveho prezidentskeho uradu pro obtizne moralni a politicke cile, ktere utocily na ceskou konformnost a uzkoprsost. Pri tom si vytvoril pevne svazky se zapadnimi politickymi predstaviteli - vcetne prezidenta Clintona - kteri spolehaji na Havla, ze jim bude pomahat udrzovat NATO, aby se nerozpadlo, a zrak sveta bude obracet na skutecne moralni otazky v  v Kosovu a na otazky kolektivni obrany.

Havel sam rika, ze se snazil vytahnout Cechy - kteri byli politickymi poddanymi Rakousko-Uherska, nacistickeho Nemecka a pak Moskvy skoro po celou dobu poslednich 480 let - z jejich "provincionalismu". Snazi se je primet, rika, aby pochopili, ze jsou pany vlastniho osudu a take soucasti sirsiho evropskeho a transatlantickeho sveta sdilene odpovednosti a dokonce i sdilene suverenity.

Havel nese nejvetsi odpovednost za to, ze dostal Ceskou republiku do NATO uz behem prvniho kola jeho rozsirovani. Pracoval neobycejne intenzivne, aby prekonal ceskou skepsi a neochotu podilet se na bombardovaci valce NATO ohledne Kosova - primel parlament, aby schvalil nutny zakon, ktery povolil NATO prelety nad ceskym uzemim. Jako jeden z prvnich chtel, aby bylo proti jugoslavskemu prezidentu Slobodanu Milosevicovi pouzito sily, to ale nebylo v CR popularni.

Havel ostre utoci na ceskou zaujatost proti Romum a jednou uvedl, ze odstoupi, jestli bude v severoceskem Usti nad Labem postavena zed, ktera ma uzavrit Romy do ghetta. Zed byla postavena 13. rijna a Havel ji znovu kritizoval, ale neodstoupil.

Havel ostre kritizuje vladu i narod za to, ze se dostatecne energicky nemeni a nepripravuji se na clenstvi v Evropske unii, ktera Prahu kritizovala, ze zaostava za zadateli, kteri se o vstup do EU uchazeji dychtiveji.

Dalsich deset let, zakladni otazka

28. rijna pri prilezitosti jednaosmdesateho vyroci ceske statnosti uvedl Havel, ze stoji zeme na krizovatce, ktera je pravdepodobne dulezitejsi, nez byla krizovatka pred deseti lety, kdy byl svrzen komunismus pri tom, cemu Cesi rikaji "sametova revoluce".

"Mozna jsme na takoveto krizovatce teprve nyni, po deseti letech, protoze teprve nyni jsme schopni celit uplne svobodnemu rozhodnuti o tom, jakym smerem se mame vydat," rekl Havel. "Nasim soucasnym dilematem je: verime v bezprecedentni historicky, duchovni, politicky a hospodarsky smysl evropske integrace se vsi svou moznou energii, odvahou a pricinlivosti, anebo davame prednost, rekneme, tomu starat se jen sami o sebe?"

Havlova vlastni odpoved je zcela jasna.

Pokud ma sam Vaclav Havel nejake pochybnosti o sve dosavadni prezidentske kariere, rika, ze nemel zustavat tak dlouho nad stranickou politikou. "To je moje nejvetsi chyba, kterou bych rad vyjadril, az mi skonci funkcni obdobi," rekl. "Ale nevedomky a neumyslne jsem pomohl obnovit spatnou tradici stranicke politiky," zduraznuje Havel, a to tim, ze dostatecne brzo nezasahl do stranickopolitickeho zivota. "Nechal jsem politicky zivot, aby se samovolne rozvijel. To jsem asi nemel udelat. Mel jsem se v nem vic angazovat."

Havel ma na mysli, ze mel vyuzit pred deseti lety sve neopakovatelne moci a autority k tomu, ze by byval utvarel postkomunistickou politiku aktivneji a ze by rozbil stare struktury stranickeho vlivu a protekcionarstvi, konstatoval Pehe a jini. Na rozdil od Polska a Madarska, kde kvetla reforma uvnitr komunisticke strany a ochromovala vladu Moskvy, Ceskoslovensko melo jeste v roce 1989 represivni, temer stalinsky stat, ktery mu Soveti vnutili po roce 1968, kdy potlacili reformistickou vladu.

Havel nyni zastava nazor, ze se melo udelat vic - meli se pravnim zpusobem potrestat vinici. Nestacilo pouze zakazat tisicum lidi pracovat ve vlade na zaklade neoverenych policejnich svazku. A pratele take konstatuji, ze si Havel uvedomuje, ze mel take ucinit vic proti rozpadu Ceskoslovenska, ktere se 1. ledna 1993 rozdelilo na Ceskou republiku a Slovensko.

Havel take lituje, rekl Pehe, ze podporoval Klause a dovolil mu, aby ziskal v politice tak velky vyznam. Klaus jako premier realizoval privatizacni program statniho prumyslu a podniku, o nemz se nyni usuzuje, ze byl tezce pospinen korupci a protekcionarstvim.

Urbanek rekl: "Samozrejme, jsou dny, kdy ma Havel sve prace skutecne plne zuby - napriklad proto, jak jsou rozlozeny politicke sily v parlamente. Priznal, ze udelal zacatkem devadesatych let chyby, ze vybral, podporoval a doporucoval urcite lidi pro parlament a pro vladu. Pozdeji se ukazalo, ze to nebyli spravni lide."

Za Klause a nyni za premiera Milose Zemana, konstatuji zapadni diplomate, ucinila Praha jen malo pri restrukturalizaci sveho hospodarstvi a pri reforme sveho pravniho systemu, malo bojuje proti korupci a malo vytvari respekt pro zakonnost, malo ochranuje zahranicni investice a malo naleha, aby jednali politikove demokraticky.

"Politika je tady velmi osobni," uvedl Pehe. "Lide dosud nechapou, ze demokracie je necim vic nez jen demokratickymi institucemi, ze je zapotrebi demokratickeho ducha kompromisu, diskuse a tolerance."

Havel ve svych projevech pravidelne hovori o potrebe moralky v ceske politice a o dulezitosti zakonnosti.

Havlova moralni prohlaseni posiluji jeho povest na Zapade, ale jeho kritika neni doma vzdycky popularni.

Zdejsi americky velvyslanec John Shattuck pochvalil Havla, ze "se intenzivne angazuje jako politicky vedouci predstavitel," zejmena v posledni dobe. "Je ochoten obcas vyuzivat sveho politickeho kapitalu k nepopularnim zasahum a rozhodnutim v ceske politice, " rekl Shattuck.

Havla dlouho podporovalo vice nez 80 procent naroda, ale loni na jare jeho popularita poklesla na 46 procent, kdyz pohrozil, ze bude zalovat autora, ktery obvinil prezidentovu novou manzelku, ze mu byla neverna, a pohrozil, ze odstoupi. Nyni Havla schvaluje asi 52 procent.

V roce 1996, konstatuji pratele, Havlem silne otrasla smrt jeho prvni zeny Olgy, ktera zemrela na rakovinu. Ji napsal Havel z vezeni dojemne a vlivne "Dopisy Olze". O mene nez rok pozdeji, v lednu 1997, se Havel ozenil s Dagmar Veskrnovou, ktere je nyni 46 let, je to herecka znama pod jmenem Dasa. Nekteri Havlovi zavideli, jak je krasna, jini vyjadrovali nazor, ze se nehodi na manzelku prezidenta. Bulvarni tisk a internetove stranky se v tom vyzivaly.

Urbanek uvedl: "Jeho druha svatba byla znamenim zmeny. Od te doby zacala klesat jeho popularita. Olga byla velmi popularni a totez nelze rici o jeho druhe manzelce."

Tyhle veci se ale uz uklidnily. Koncem zari vsak se znovu potvrdilo, ze Havlova svatozar uz zmizela. Havel se stal tercem vseobecne kritiky za to, ze souhlasil posadit se za volant noveho automobilu z automobilky Skoda, kterou ze sedmdesati procent vlastni Volkswagen a ze triceti procent cesky stat. Tim autem jel Havel rychlosti 160 km/h, daleko nad oficialni omezeni rychlosti.

Nazory: Cest, trpkost a sebepohrdani

Jana Reichlova, dvacetileta studentka, si stale Havla vazi: " Ale nemel znovu kandidovat na prezidenta pri poslednich volbach" v lednu 1998, rekla. "Myslim, ze se stahl do sebe a lidem se odcizil. Jeho rozhodnuti ozenit se s Dasou bylo nestastne, zejmena, ze to bylo tak brzo po Dasine smrti."

Jiri Reinisch (50), mechanik, byl velmi zatrpkly. "Myslim, ze Havel mel rezignovat na vrcholu sve kariery," rekl. "Uz nema moc co komu rict. A nepotrestal ty, kdo meli byt potrestani, komunisticke kadry. Veril jsem, ze Havel vytvori demokracii a spravedlnost, ale on me opravdu zklamal. Vsem komunistu, kteri kradli, bylo dovoleno ponechat si sve bohatstvi a dnes jsou to sefove prumyslu."

Reinisch, maly muz se svetlymi vlasy shrnul, co je na Havlovi spatneho: "Dal lidem nadeji, ale nesplnil ji, a neni tak dobry, jak si to o nem cizinci mysli. Ale nemame nikoho jineho, kdo by ho nahradil - to je problem. Nikdo tady nema v zahranici jeho povest."

Havel sam sebou i nadale osobne zdrave pohrda, konstatuje Pehe. "Na jedne strane je opravdu symbolem prechodu k demokracii, ale v mnoha dulezitych rysech tento zdejsi experiment selhal a navzdory svym projevum a varovanim je Havel spojovan s tim, co se stalo."

Polovina Cechu, rekl Pehe, "vidi Havla jako symbol politickeho establishmentu, toho, co se tady dnes deje, co se jim nelibi, jako symbol prvnich deseti let se vsemi uspechy i selhanimi."

Havel rezignoval na svuj osud - a je hrdy na sva rozhodnuti. "Nestal jsem se prezidentem proto, ze bych mel nejakou dlouhou celozivotni touhu byt prezidentem," rekl v rozhovoru. "Vzal jsem to na sebe jako sluzbu pro svou zemi. A po deseti letech muzu rict jen jedno: ta sluzba je daleko tezsi, nez jsem ocekaval, kdyz jsem ji prijimal.

Otazka, jestli toho lituju, je jako kdybyste se me ptali, jestli lituju, ze jsem se narodil. Je to proste mou soucasti, beru to jako fakt."

Havel si pise vsechny sve projevy sam a zduraznuje, ze "plne vyuzivam svuj tvurci talent pri sve nynejsi praci". Tento nejlepsi cesky dramatik si vsak dal pripravuje material. "To neznamena, ze nekdy od veci par kroku neustoupim a nepohlednu na to ze vzdalenosti a neulozim si ten zazitek v hlave pro pozdejsi pouziti," uvedl.