Newyorske listy Nezavisle ceske elektronicke noviny ***
TEXT a KOMENTAR - Lidove noviny 17.5.1997
Reference:
  • Statni obcanstvi CR - Jaroslav Andel (s jeho zivotopisem)
  • Nabidka obcanstvi CSFR Sudetakum - Svobodne slovo, 19. 3. 1996
  • Interpelace Jiriho Solera - Poslanecka snemovna, unor 1996 - odpoved Zielenice

    Komise pro spolupraci a bezpecnost v Evrope podpori vstup CR do NATO, avsak kritizuje restituce a vztah CR k Cechoamericanum

    "Podporuji pricleneni CR, Slovinska a Rumunska do NATO v prvni vlne," konstatoval senator americkeho Kongresu a predseda helsinske Komise pro spolupraci a bezpecnost v Evrope Alfonse D'Amato behem druheho slyseni, ktere se konalo v utery ve Washingtonu v ramci serie setreni ohledne rozsirovani NATO. Pred Helsinskou komisi svedcili velvyslanci CR, Rumunska a Slovinska ve Spojenych statech. Helsinska komise je vsak znepokojena, ze byly z restituci v CR vylouceny osoby, nemajici ceske obcanstvi, tedy mj. vetsina Cechu, zijicich ve Spojenych statech.

    "Rumunsko, CR a Slovinsko zadnym zpusobem neohrozuji Rusko," dodal D'Amato. "Rusove na ne mohou pohlizet se zavisti, ze se tyto narody samy mohou rozhodnout pro svobodu, otevrenou vladu, a vojenskou bezpecnost. Vsechny tyto zeme ucinily obrovsky pokrok ve veci svych etnickych mensin, avsak urcite problemy zustavaji. Ceska republika ucinila velke pokroky, s vyjimkou oblasti restituci majetku a zakona o obcanstvi."

    "Co se tyce restituce majetku, nedava to smysl, jestlize jsou restitucni zakony ochromovany arbitrarnimi byrokratickymi procesy. To neni prijatelne. Shledavam naprosto odpornym, ze ti, kdo uprchli pred nacistickou a komunistickou tyranii do Spojenych statu, nemohou zadat o restituce. Chcete byt nasim spojencem, ale diskriminujete ty, kdoz jsou nyni nasimi obcany. To neni pratelsky cin," rekl kongresman D'Amato. Naklonil se pritom pres stul a zduraznil velvyslanci Vondrovi: "Je to jasne? (Am I getting through, Mr. Ambassador?")

    Cechoamericane dosud nemaji moznost mit dvoji, ceske i americke obcanstvi. Ceska mensina ve Spojenych statech povazuje tuto skutecnost za ostre diskriminujici a pohlizi proto na nynejsi ceskou vladu s trpkosti.

    Pritom americka vlada uz ceske vlade vypovedela jednostranne Smlouvu o naturalizaci z roku 1928, podle niz meli mit americti obcane jen jedine, americke obcanstvi.

    Poslanec americkeho Kongresu Christopher Smith take podporil vstup tri zemi do NATO, avsak podtrhl, ze je Helsinska komise znepokojena v pripade CR nekterymi otazkami tykajicimi se lidskych prav. "Uprimne receno, pane velvyslance," rekl Alexandru Vondrovi, "jsem zklaman, ze cesti cinitele neprokazali vetsi citlivost v otazce majetkovych restituci a zakladnich obcanskych prav, vzhledem k tomu, ze tolik lidi v ceske vlade a parlamentu jsou byvali disidenti." Vondra se totiz ve svem projevu pred komisi odvolaval na disidentskou tradici Charty 77 a uvedl, ze drtiva verejna podpora pro prvniho mluvciho Charty 77 a nekdejsiho politickeho vezne, prezidenta Vaclava Havla, je "dukazem trvaleho dedictvi Charty 77 v ceskem politickem zivote." Kongresman Smith varoval, ze bez ohledu na to, jak dopadne cervencove madridske jednani o pricleneni kandidatskych stredoevropskych zemi do NATO, "Helsinska komise se bude zajimat o to, zda budou vznesene problemy vyreseny."

    Kongresman Smith konstatoval, ze organizace Human Rights Watch/Helsinki uvadi, ze v CR je pravdepodobne az 1400 romskych sirotku, kteri jsou bez statniho obcanstvi. Velvyslanec Vondra charakterizoval tuto zpravu jako "lez" a tvrdil, ze nikdo v CR neni bez obcanstvi, prestoze zprava organizace Human Rights Watch/Helsinki je zalozena na informacich ziskanych primo ze statnich sirotcincu a detskych domovu v CR.

    Navzdory sve kritice a priznani, ze jde casto o otazky, ktere jsou v CR povazovany za kontroverzni, zduraznili cinitele Helsinske komise, ze podporuji zadosti vsech tri stredoevropskych zemi o vstup do NATO, ale ze vazne pozaduji, aby vsechny schvalene standardy, vsetne zavazku OBSE, byly splneny.

    NATO oznami na vrcholne schuzce v Madridu 8. a 9. cervence, ktere zeme budou prizvany, aby vstoupily do Severoatlantickeho spolecenstvi. Mezitim vysetruje Helsinska komise, jakym zpusobem plni kandidatske staty smlouvy OBSE a zasady teto organizace.

    Jan Culik
    (Prevzato ze stranek americke poslanecke snemovny a Britskych listu, soucasti Neviditelneho psa)

    KOMENTAR - Lidove noviny 17.5.1997

    Zakon o obcanstvi je vseobecny Lidska prava: CR je schopna Americanum vysvetlit, ze u nas nepanuje diskriminace

    Udajna diskriminace Romu pri ziskavani ceskeho obcanstvi a v zahranici zijicich krajanu pri restitucich zustava v povedomi americkych zakonodarcu jako jedna z charakteristik nasi zeme.

    Pavel Novotny, Ladislav Jakl

    V ramci prave probihajici americke navstevy prezidenta republiky Vaclava Havla opet ziskaly na publicite vyhrady clenu Kongresu USA k udajne diskriminaci v CR. Vyhrady se objevuji jiz nekolik let a pretrvavaji v povedomi kongresmanu i pres opakovana vysvetleni kompetentnich ceskych mist. Podle nekterych pozorovatelu neni kritika CR zalozena na skutecnych nedostatcich nasi legislativy, ale spise plyne z nedostatecne prace nasich statnich organu a ceske lobby v USA pri utvareni pozitivniho image CR. Tato nedostatecna pece muze velmi zkomplikovat nase rychle zacleneni do NATO. Ac chcete byt nasimi spojenci, diskriminujete nase nynejsi obcany, coz je sotva akt pratelstvi, uvedl napriklad tento tyden predseda Helsinske komise a vlivny senator Alfonso D'Amato na adresu CR za pritomnosti ceskeho velvyslance v USA Alexandra Vondry.

    Kongresman Christopher H. Smith rovnez poukazal na udajne nepriznavani ceskeho obcanstvi detem romskeho puvodu po rozpadu ceskoslovenske federace v roce 1992. Zakon o obcanstvi je vseobecny:nevidim duvod k tomu, aby z nej byli vydelovani prave Romove, komentuje pristup Komise pro bezpecnost a spolupraci v Evrope Kongresu Spojenych statu (tzv. Helsinske komise) pri tvorbe jeji kazdorocni zpravy reditel tiskoveho odboru ministerstva zahranici Karel Boruvka. Zprava kritizuje cesky zakon o udelovani obcanstvi, ktery udajne diskriminuje Romy a podle komise tak porusuje jejich lidska prava. Boruvka pripousti, ze cas od casu se urcite otazky ze zahranici v agende ministerstva zahranici objevi.

    Krome zakona o udelovani obcanstvi se pry ze zahranicniho pohledu zdaji byt nejkontroverznejsi nektera ustanoveni volebniho zakona a norem spojenych s restitucemi. Podle Boruvky ceska diplomacie vyhledava diskusi na problematicka temata. Jeji usili pry nejlepe dokumentuje otevrena vymena nazoru ceskeho velvyslance v USA Alexandra Vondry se senatorem Alfonso D'Amatem, predsedou Helsinske komise. Ke zprave komise se jiz drive vyjadril senator a nekdejsi velvyslanec v USA Michael Zantovsky: Nejde o oficialni nazor americke vlady na dodrzovani lidskych prav v CR. Dotycny dopis je zpravou helsinskeho vyboru Kongresu. Existuje oficialni organ, urad pro lidska prava, primo v americke vlade. Ten ma monitorovat dodrzovani lidskych prav ve svete. Vliv USA a ostatnich zemi bojujicich za lidska prava neni veci vysostne aktivity vlad, ale spise veci nevladni komunikace mezi verejnosti. Prikladem je prave helsinsky vybor Kongresu, ktery muze iniciovat otevrenou debatu o problemech. Rozhodne nelze rici, ze by vybor pranyroval nejake nase ostudne legislativni nedostatky. Ostatne ona zprava v preambuli rika, ze CR se tesi obdivu za celkovy vykon v oblasti lidskych prav a politicke stability, zprava pak prechazi k dilcim vyhradam, predevsim v souvislosti s nekterymi ustanovenimi zakona o obcanstvi. Zpravu je treba brat jako soucast dialogu, jak byl zakotven v helsinskych dohodach, rekl Zantovsky.