Newyorske listy Nezavisle ceske elektronicke noviny *** Postupim ci Mnichov - 2/96

Postupim ci druhy Mnichov ?

Obsah: Cesko-Nemecke vztahy (unor 1996)

Postupim, ci druhy Mnichov ?

Bourliva debata o cesko-nemeckych vztazich pokracuje nejen mezi, ale i uvnitr obouch statu. Bez rozdilu vsichni prikladaji temto otazkam ustredni a mezinarodni vyznam.

Mistopredsedkyne Spolkoveho snemu Antje Vollnerova (Zeleni) obvinila svou vladu z nedostatku dobre vule k dosahnuti vzajemneho usmireni s CR a vyzvala svou vladu, aby zverejnila text navrzene deklarace.

Zahranicni ministr Klaus Kinkel na to odpovedel, ze vetsina otazek byla vzajemne vyresena, s vyjimkou "odskodneni obeti nacizmu" a "bezpravi spojene s vyhnanim sudetskych Nemcu" a vyjasneni "majetkovych otazek".

Na ceske strane Milos Zeman (soc. dem.) obvinil Jiriho Diensbiera, spolu-predsedy SD-LSNS, ze "plivl do tvare obeti nacizmu" proto, ze se priklada k nazoru kolektivni viny.

"nemecka vlada zapomina, ze Nemecko rozpoutalo Druhou svetovou valku, kterou prohralo"

V deniku General-Anzeiger nemecka vlada potvrdila, ze nikdy nepovazovala Postupimskou dohodu za platnou, nybrz jen jakymsi politickym prohlasenim.. Tato dohoda ze srpna 1945 resila povalecnou situaci stredni Evropy tim, ze opravnila presidleni trech milionu "Nemcu" z CSR, Rakouska a Madarska, a 3.5 milionu z Polska do Nemecka. Ministr Kinkel nyni oduvodnuje bezpravnost dohody tim, ze Nemecko se konference v Postupime neucastnilo, ze dohoda odporuje pravu sebeurceni a ze dohodu nepodepsalo.

Tato nemecka vlada zapomina, ze Nemecko rozpoutalo Druhou svetovou valku, kterou prohralo, a ze Postupimske konference se ucastnily vsichni tri tehdejsi vitezni Spojenci jmenem bezpodminecne kapitulovaneho Nemecka (v te dobe bez jakekoliv vlady) a ktere za ne umluvu podepsaly.

"Postupim" znamena humanitni vyrizeni se s porazenym narodem, misto tradicniho "oko za oko"

"Postupim" znamena humanitni vyrizeni se s porazenym narodem, misto tradicniho "oko za oko", ktere by vedlo byvale nemecke obcany CSR, kteri zavinili rozklad a okupaci Prvni republiky do tech koncentracnich taboru, ktere oni sami vybudovali, nebo vyporadanim se s minulosti jejich vlastnim zpusobem uvedenym v ceske vesnici Lidice a Lezaky.

Nynejsi nazvy "Sudety" jsou terminy zrozeny Hilerovym nacismem.

Autor tohoto clanku, narozeny v roce 1922, je opravdovym ditetem Ceskoslovenska, kde vyrostl, byl vzdelan a prozil nacistickou okupaci. Dobre se pamatuje na casy predvalecne CSR, kdy jako mlady hoch byl posilan "na vymenu" do "pohranici", kde sidlili krome Cechu ceskoslovensti obcane mluvici materskym jazykem nemeckym, aby se tento jazyk naucil. V te dobe nemecky mluvici obyvatele pohranici meli pravo mluvit svym jazykem, meli sve skoly obecne, mestanske, gymnasia, divadla, meli tri ministery ve vlade a meli 72 poslancu ve snemovne. Meli vice prav a darilo se jim lepe nez komukoli v sousednim Nemecku.

Jejich statotvorny postoj se zmenil v roce 1933, kdy v lednu nemeckou vladu prevzal Adolf Hitler. V rijnu tehoz roku Konrad Henlein utvoril politickou stranu, ktera se pozdeji prejmenovala na SdP a pojmenoval pohranici Sudety. Teprve se vzrustem nacizmu v sousednim Nemecku, jisty pan s fouskem pod nosem zacal uplatnovat, ze pod jednou vladou, jednim vudvem, by mel byt jeden sjednoceny nemecky narod v jedne Risi.

Jan Renner v doktoratskem vyzkumu na Columbijske Universite v New Yorku (15. kvetna, 1956) dokumentuje spiknuti Henleina s Hitlerem jiz od 1933, aby SdP prodluzovala a zvetsovala podminky dorozumeni do nekonecna. Nemecke pozadavky pokracovaly i po cervnovych volbach v roce 1938 ve kterych SdP dostala pres 80% nemeckych hlasu. Kdyz vlada CSR nabidla svuj Ctvrty Plan k uspokojeni Karlovarskych pozadavku, pod zastitou anglickeho Lorda Runcimana, dalsi pozadavky dale a dale pokracovaly.

"nez svicka dohori, oni se vrati jako obcane Nemecka do Sudet,"

Dobre se pamatujeme na kriticky cas Mnichova v roce 1939, kdy asi 95 procent techdejsich obcanu CSR mluvicich jazykem nemeckym, v radach "dicht geslossen" dobrovolne preslo do nemecke Rise potom, co jim pan Henlein slibil, aby zapalili v oknach svicky. Slib pro ne byl, ze nez svicka dohori, oni se vrati jako obcane Nemecka do Sudet, ktere budou soucasti Rise. Jak kazdy vi, Henlein slib splnil.

Nynejsi rozhorcena nemecke vlada by si mela uvedomit, ze v ceskem jazyku se tento akt nazyva velezrada.

Kratce potom, nasledovalo obzazeni Cech a Moravy a prohlaseni Protektoratu. Kazdy obcan Protektoratu se mohl zrici obcastvi Protektoratu a prihlasit se k ocanstvi Rise. Autor si pamatuje, ze jeden jeho spoluzak jmenem Pycha, v posledni tride gymnazia, kdy vysoke skoly byly zavreny nacisty, se prihlasil k obcasntvi nemecke Rise, aby mohl pokracovat ve studiich na vyske skole, moznost kterou obcane Protektoratu nemeli. Prirozene, z tohoto duvodu, Pycha byl po valce "evakuovan" , cili presidlen do toho naroda, jehoz obcastvi dobrovolne prijal, prave tak jako ty pri miliony byvalych pohranicnich obcanu CSR, kteri dobrovolne prijali obcanstvi Rise.

Pred nekolika malo tydny, nemecka agentura dpa oznacila Eduarda Benese za ceskeho diktatora, na coz ihned ceska ambasada odpovedela prohlasenim, ze Benes byl demokraticky zvolen prezidentem demokratickeho statu. Presto ze se dpa agentura den potom omluvila, tato drzost svetci o nenavisti a zanechava kanku na navrzenem umyslu snaselivosti.

Soucasna nemecka vlada, pod vlivem nynejsich potomku Sudetaku, pokracuje stejnym zpusobem jako tehdejsi spiknuti Hitlera s Henleinem: kdyz je vse temer uz dohodnuto a zbyva jeden maly milimiter k dokonceni, objevi se nove neprekonutelne pozadavky.

SD-LSNS spravne poznamenala, ze jakekoliv dalsi pokracovani v domluve usporadani vzajemnych vztahu je nejen bezpredmetne, ale i nedustojne.

Co se tyce sebeurceni, Jan Renner popisoval jak v roce 1938 Sudetaci chteli "Heim ins Reich" a potom (uz v 1956) "Heim in die Tschechoslovakie". "Tento problem se muze stat jednou v budoucnosti ozehavym bodem mezinarodni politiky k udrzeni miru", konci Renner v roce 1956 svou Colubijskou esej.

Z puvodniho navrhu ucinit tecku za minulosti cesko-nemeckych pomeru se otevrela konzerva plna cervu. Nynejsi drzost opripomina nenavist a zpusob Hitlerova utoku v letech 1938-39 na Eduarda Benese, jenz byl predehrou k Mnichovu. Dnes je to mozna predehra k druhemu Mnichovu, navratu Nemcu, nebo alespon navratu jejich majetku za cenu zacleneni Ceske republiky do nove Evropy.

Vse dosvedcuje tomu, ze stredni Evropa, uvnitr statu i v mezinarodnich vztazich je a zustava ve varu.

V kazdem pripade, prepsat historii se porazenym nepratelum demokracie nepodari.

Josef Schrabal, New York
Navrat zpet k obsahu


Zaprodany "cesky" tisk (Sudetaci se vraci)

Toto je odpoved na clanek MF-Dnes z 19.unora (str6)

Dva dni po uverejneni clanku Postupim ci druhy Mnichov,(14. unora) americka velvyslankyne v Praze Walkerova vydala oficielni postoj USA, ze Postupimska dohoda je historickou skutecnosti s plnou platnosti mezinarodniho prava. Dve hodiny pozdeji se k ni pridala i Velka Britanie a Rusko.

Nechceme opakovat obsah predesleho clanku Kdo vlastni a kontroluje cesky tisk?. Jednim z te vetsiny ceskych novin v nemeckem vlastnictvi (Rheinish-Bergishe Druckerei) je nejctenejsi denik Mlada Fronta prejmenovana na Dnes. Tento denik byl zalozen komunistickou mladezi SSM (Socialisticky svaz mladeze)po osvobozeni v 1945 a dostal dotaci z konta "Hitlerjugen" v castce kolem sesti milionu korun. Tento platek psal proti po-unorovym (1948) uprchlikum s vetsi nenavisti nez Rude pravo.

Nyni se stejnou nenavisti MF-Dnes pise proti nedavnemu prohlaseni trech velmoci a proti sjednocenemu postoji vlady CR, v uplnem souladu s nynejsimi potomky vysidlenych Sudetaku a v souladu s nynejsi vladou Nemecka.

Mlada Fronta Dnes (2/19) propaguje postoj Nemecke vlady

V uvodniku z 19. unora, 1996 pod titulkem Dulezita neni Postupim, ale Nemecko, redaktor MF-Dnes Michael Mocek pise:
"Tri vitezne velmoci z druhe svetove valky - USA, Velka Britanie a Rusko - se postavily za dohodu z Postupimi. Soubezne vsak dal nemecky ministr zahranici Kinkel najevo, ze postoj jeho zeme k Postupimi je davno znamy a nemeni se. Pred mesicem tkvelo ono davno zname stanovisko v primem znechybneni ujednani velmoci. Sotva lze verit, ze se behem mesice zmenilo, aniz by si toho vsiml tisk, podle ktereho z obou prohlaseni se ma nyni orientovat ceska politika vuci Nemecku?"

Podle MF-Dnes "Peclivejsi procteni velmocenskych prohlaseni ukazuje, ze pro tvurce ceske politiky neni ani stanovisko "sveta" k Postupimi prilis povzbudive." Mocek z postupimskeho paragrafu 13 cituje, ze "transfer etnickych Nemcu je nutne provest", ale pak podle stylu nemeckych novin napada nynejsi prohlaseni USA temito slovy: "Ani zakotveni Postupimi v mezinarodnim pravu nevypada v britslkem a americkem prohlaseni nejpevneji. "Rozhodnuti ucinena v Postupimi vychazela z mezinarodniho prava" konstatuji totiz obe prohlaseni. Nam zbyva uhodnout, zda se proto stala soucasti tohoto prava a zda ji jsou i dnes."

Kdyby redaktor Mocek studoval mezinarodni pravo, tak by dostal positivni pouceni: Protoze se o rozhodnuti dohodly vsechny tri vitezne velmoci podle mezinarodniho prava, usneseni jsou a zustanou soucasti mezinarodniho prava.

Pak MF-Dnes dale napada USA "Snad nejvarovneji musi znit americke priznani, ze pro Washington jsou postupimske zavery jen historickym faktem. Jak znamo, pro nas nejsou." Tento "pro nas" garbage nemci-vlastneneho platku muze mluvit za MF-Dnes a pravdepodobne jmenem Sudetskych Nemcu, ale urcite ne za vladu CR a jeji narod.

Oficielni odpoved snemovny CR

Den potom, 20. unora predseda Zahranicniho vyboru (dr.) Jiri Payne vysvetlil postoj parlamentu CR, ze je to "spor mezi nemeckym pravnim systemem a zbytkem celeho sveta. Musime spojit tuto propast dvou pravnich systemu coz je velice tezke s nejakymi dokumenty. Nezbyva nam nic jineho nez nalehat na nasi interpretaci. Uvazujeme navstivit Bundestag tohoto roku a poradit se s nasimi prateli" pravi Payne.

Ovsem vlada i zakonodarci CR by meli ohodnotit podle techto poslednich pripadu kam se dostali zaprodanim vetsiny ceskeho tisku do nemeckych rukou. V Albrichtove pripade to byl nemecky tisk a v cesko-nemeckem prohlaseni se k nemu pridava i cesky, vcetne nejctenejsi MF-Dnes, ktera se naucila ze sve komunisticke a nyni pro-nemecke propagandy uvedene Goebbelsem, ze i kdyz by jim dnes nikdo neveril, kdyz se tento postoj bude opakovat, oni nakonec ovlivni verejne mineni ceskeho obyvatelstva.

Sudetaci se chteje vratit - Narok na nemovitosti

Dovidame se, ze byvaly nemecti obyvatele CSR pohranici, povzbuzeni primym postojem nemecke vlady a propagandou jejich nazoru v nemeckem i ceskem tisku se uz vraci do "Sudet" a uplatnuji narok na vraceni jejich majetku a nemovitosti.

Starosta mesta Liberce Jiri Drda potvrdil CTK, ze jeho Radnice dostala 52 zadosti od byvalych sudetskych nemcu na vraceni nemovitosti, uplatnujici prednost pred peneznim odskodnenim. "Odpovidame jim tim, ze v Liberci jsou dosud platne zakony CR, mezinarodni umluvy a ostatni zavazky jako Benesovy dekrety", Drda poznamenal, ale odmitnul potvrdit, ze dostal zadost na navraceni nejdulezitejsich budov v Liberci, jako te budovy co se nemecky nazyva Reinchenberg. Drda vsak potvrdil, ze se vetsinou jedna o budovy ve stredu mesta.

Josef Schrabal, New York


Kdo vlastni a kontroluje cesky tisk

Nemecky vydavatel Springer koupil tohoto ledna kontrolu tydeniku Tyden, vznikly v rijnu 1994. Casopis ma 60 000 vytisku a pise o politice, hospodarstvi a kulture.

Pred nedavnem nemecky vydavatel Axel Springer prevzal 49 procent akcii Lidovych novin od predchoziho majitele Ringier Taurus z z novinarske skupiny barona Leo Kirche, ktery sam vlastni 35 procent vydavatelstvi Springer.

Tato nemecka skupina ma nyni pod svou kontrolou 14 casopisu, vcetne nejpopularnejsiho deniku Blesk, denik Lidove noviny a hospodarsky tydenik Profit. Ma Slovensku kontroluje 6 casopisu.

Asi pred rokem presla kontrola druheho nejvetsiho deniku Mlada Fronta - Dnes z francouzskych do nemeckych rukou. Vetsina krajinskych casopisu je vlastnena bavorskym vydavatelstvim.

Americky zajem je pouze v televizi Nova, ale jeji majitel CETV (Central European Media Enterprises) je vlastne spolecnosti z Bermudy.

Jak jsme prinesli zacatkem ledna (Cs.noviny c. 6, str. 6) 51 procent odborarskeho deniku Prace byla koupena Vladimirem Stehlikem, jehoz Bohemie vlastni kladenskou Poldi Ocel. Koncem ledna M. Storek odhalil ve Svobodnem slove, ze Stehlik propasl termin zaplaceni dluhu 745 milionu korun Narodnimu fondu a ze jeho, Stehlikovo jmeno, je shodne, vcetne s datem narozeni, se stejnym jmenem na seznamu spolupracovniku StB.

Takze jedine deniky v opravdu ceskem vydavatelstvi dosud zustavaji (Rude) Pravo a Svobodne slovo (Melantrich). Ale kdo vi jak douho?
Navrat zpet k obsahu


Home | Vitejte . . | JS homepage | Eleanor's kitchen | J. Schrabal
Copyright © 1997 Newyorske listy (New York Herald) *All rights reserved* ISSN 1093-2887