Newyorske listy Nezavisle ceske elektronicke noviny *** * Knihovna Webster * Cislo 5 * 1996

For translation in english click here.

Webster, kridlo newyorkske knihovny

Kam se podel cesky literarni poklad?

Josef Schrabal

Dalsi reference k historii ceskeho Manhattanu To byla ceska narodni budova
Kdyz se v New Yorku na vychode Manhattanu sloucily tri knihovny v lednu 1904 (vcetne novousedlicke knihovny na 76. ulici), sefem tohoto kridla Newyorske knihovny se stal v neobvykle mladem veku 25 pan Edwin White Gaillard, ktery zde pusobil jiz od roku 1897.

Gaillard byl take nadcenym clenem Atlanta Boat Clubu, ktery zavodil na Harlem River. Kdyz jeho proslaveny klub byl porazen Bohemian Boat Clubem, Gaillard se spratelil s mnoha Cechy z tohoto klubu, kteri byli take cleny jeho knihovny. V 1898 dostali $30,(coz tehdy bylo dost penez,) ktere se staly zakladnou ceske knihovny, ktera potom rostla velice rychle. Kdyz v roce 1906 se toto Webster kridlo presidlilo do nove budovy na Avenue A (nynejsi York Avenue), knihovna objednala kolem 1 500 novych knih a tehdy nove "Ceskoslovenske" oddeleni obsadilo cele treti patro.

Kdyz v 1902 Gaillard byl povysen na misto Supervisor skol, jeho nastupcem se stala jeho zastupkyne Clara Sackett (ktera se stala v roce 1902 pani Gaillardovou). Jeji nastupce Zaidee C. Griffin pak zustal sefem az do roku 1939. Sefem ceskeho oddeleni na tretim patre byla jmenovana Lida Matulka, narozena v Cechach v 1893 a stala se velice znamou v ceske spolecnosti za svoji velice zasluznou krajanskou praci.

"Material byl zapujcovan do Washingtonu, Chikaga a Parize. Taktez se stal stalym zdrojem lidem jako Tomas G. Masaryk a Eduard Benes, tehdy zakladatele National Alliance (Narodni Sdruzeni) a hral dulezitou roli v zalozeni a vzniku Ceskoslovenska "

Uz v 1911 ceska sbirka knih byla tak velka, ze vytiskli katalog s popisem knih v anglictine, aby pomohli ostatnim knihovnam vybudovat podobnou sbirku, ktera tehdy mela vice nez 5 000 knih a 25 magazinu a novin.

Pod vedenim Karla Leitnera, do knihovny byla pridana velkolepa hudebni sbirka. Bylo tu mozno najit vsechna a uplna dila Dvoraka a Smetany, prave tak jako popularnich operet jako Rudolfa Frimla. Zde milovnici hudby mohli studovat dila, ktera nebyla k dostani kdekoliv jinde v USA. Slouzila hudebnikum vsech narodnosti.

Knihovna zalozila nadaci na zakoupeni tisku ceskych umelcu a Rudolf Ruzicka nejen ridil to, co by se melo koupit, ale obstaral i zakoupeni vyberu. Knihovna take zalozila zvlastni skolni tridu pro ceske deti, navstevovanou asi 200 skolaky mesicne, aby si zachovali jazyk svych rodicu. Pro ceske usedliky knihovna poradala konzerty, prednasky, cteni basni, vystavy umeni, kroju a vysivani.

Taktez dva redaktori vydavali dvoje ceske noviny: Karel Leitner Newyorske Listy a Vaclav Sperakus Hlas Lidu.

Behem Prvni svetove valky se Ceskoslovenska sbirka v knihovne Webster stala zdrojem propagandy. Material byl zapujcovan do Washingtonu, Chikaga a Parize. Taktez se stal stalym zdrojem lidem jako Tomas G. Masaryk a Eduard Benes, tehdy zakladatele National Alliance (Narodni Sdruzeni) a hral dulezitou roli v zalozeni a vzniku Ceskoslovenska. Mnoho techto knih bylo jedinym zdrojem pristupnym na Zapade.

Po prvni svetove valce mnoho vyznacnych lidi z CSR navstivilo knihovnu a po 1920 bylo mozno znovu obdrzet knihy ze stare vlasti. Lida Matulka sama navstivila Prahu hned po valce a pak v 1930 a v 1939 a obstarala vice nez 12 000 ceskych a slovenskych knih, mnoho z nich velice vzacnych a drahych.

"dva redaktori vydavali dvoje ceske noviny: Karel Leitner Newyorske Listy a Vaclav Sperakus Hlas Lidu"

Kdyz v 1920 Konrad Bercovici, autor proslavene Around the World in New York (Kolem sveta v New Yorku), navstivil tuto knihovnu, prohlasil ji za nejvetsi ceskou knihovnu na tomto kontinentu. Tehdy vice nez 50 000 Cechu a Slovaku zilo kolem Avenue A a Vychodni 65. az 80. ulice a vlastne to bylo jakesi ceske mesto a knihovna Webster jejim stredem.

Podle John S. Robothama, knihovnika, v 1932 navteva dosahla rekord 57 tisic navstevniku, ale po te zacala poklesat. Mnoho krajanu se odstehovalo z teto ceske ctvrte do predmesti, ale presto dojizdeli do knihovny i kdyz ne v tak hojnem poctu. Mnoho zadosti o pujcku ceskych knih prichazelo z ostatnich knihoven, zvlaste po obsazeni vlasti Hitlerem. Knihovna nyni byla hojne navstevovana ctenari jinych narodnosti, hlavne nemecke, italske a irske.

Taktez tohoto roku, 1939, se dostala do vysluzby Zaidee Griffinova po 33 letech sluzby knihovne, v jejiz blizkosti bydlela a jiz venovala svuj zivot. Vlada CSR ji v roce 1927 odmenila Radem Bileho lva.

Dalsim duvodem upadku ceske knihovny bylo, ze nova mladez uz nechtela cist cesky, nebo vubec cist.

Konecne v roce 1957 cela sbirka zmizela. Mnoho knih bylo premisteno do zahranicniho oddeleni knihovny Donnell. Hudebni oddeleni preslo do Hudebni knihovny. Pouze male odpadky zustaly ve Webster.


Pripravil Josef Schrabal podle zaznamu John S. Robothana, otisknutych v cervenci 1996 v New York Public Retirees Association Newsletter a privedenych k nasi pozornosti pani Betkou Gubertovou.
Historikum bychom doporucili dalsi zdroje na nichz se tento clanek zaklada, jako NYPL Bulletin, vol.32, p. 814-418, 1928; E.W. Gaillard in The New York Times, Jan. 31, 1902; Library Journal, p. 67, Feb. 1903; W. Gambrill: The History of the Czechoslovak Department of the Webster Branch, (unpublished) NYPL, p. 19, 1939; K. Berkovici: Around the World in New York, Appleton-Century, p. 386, 1938; Lida Matulka: Czechoslovak Department of the Webster Branch (unpublished) NYPL, 1923.
Home | Vitejte . . | JS homepage | Eleanor's kitchen | J. Schrabal
Copyright 1997 Newyorske listy (New York Herald) *All rights reserved* ISSN 1093-2887