Nezavisle ceske elektronicke noviny Leto - 2000
REF: Ostatni clanky o Narodni budove
V pátek 14. 7. 2000 probehla v Národní Budove (NB) v New Yorku schuze delegátu spolku Ceské dobrocinné a vzdelávací spolecnosti (Bohemian Benevolent & Literary Association -- BBLA), jejímž úcelem bylo rozhodnout o prijetí ci neprijetí tzv. konecné verze smlouvy o prodeji NB Ceské republice za $1 a o podmínkách pronájmu místa pro BBLA v NB, kterou se CR zavazuje opravit. Tato schuze byla odložená z 29.6., kdy byla zrušená, protože nebyla ohlášena povinné 2 týdny dopredu (pozvánka byla rozeslána 22.6.) Následující není presný a doslovný záznam schuze, ale popis jejího prubehu sestavený podle poznámek autora. (Jan Hird Pokorný, predseda BBLA, se snažil nahrávat prubeh schuze na magnetofon.) Na schuzi byli prítomni: Roy de Barbieri a Jeanine Lynch (právníci najmutí BBLA), Jan Hird Pokorný (zástupce Amerického Fondu pro Cs. podporu -- AFCR), Jirina Šilhánová, Petr Kutil, Pavel Kutil (Nezávislí cs. sportovci v zahranicí), Miloš Knorr (Rada cs. vzájemnosti), Norma Zabka (Sokol), Milan Fryšcák, Josef Vašata, Vít Horejš (Cs. spolecnost pro vedy a umení -- SVU), Rudolph Minar (sloucené lóže Queensdale a Jeroným), Andrew Pinka (lóže Frederick Phillips -- dostavil se asi 1 a 1/2 hodiny po zacátku schuze), Miroslav Turek (Prátelé cs. centra*) a Jan Krondl (American-Czechoslovak Information Center -- ACSIC*). * Organizace takto oznacené, jako tzv. pridružení clenové, nemají hlasovací právo v prodeji Budovy. *** Pred zacátkem schuze rozdal pan DeBarbieri nejnovejší verzi smlouvy s datem 7-13-00 a vysvetlil, že jejím základem je tzv. konecná verze smlouvy z 6-22-00, obohacená o zmeny dohodnuté s ceskou vládou na základe pripomínek Petra Kutila (Sportovci), právníka a viceprezidenta BBLA. Zduraznil, že zmeny jsou jasne vyznacené a že jsou pro BBLA príznivé. Pripomnel, že podle stanov BBLA je ke schválení smlouvy treba souhlasu 3/4 clenských organizací BBLA, které mají právo o prodeji NB hlasovat (viz poznámka výše). Petr Kutil vyjádril celou radu procedurálních problému, které videl v prubehu celého jednání s Ceskou republikou, i v nastávající schuzi. Hlavními byly: a) Podle clánku X stanov BBLA („Práva a povinnosti clenských organizací"), organizace, které prestaly existovat, ztrácejí právo na majetek BBLA; každá organizace je povinná mít výrocní schuzi a podat zprávu o svých aktivitách, jménech a adresách vedoucích a delegátu BBLA. Petr Kutil rekl, že „Za 10 let, co je clenem BBLA, si není vedom, že by byla funkcnost organizací takto proverena". Jan Pokorný rekl, že se tak stalo. b) Minulý rok neprobehly volby vedení BBLA. Petr Kutil k tomu rekl: „Nemyslím, že máme právoplatný výbor". Jan Pokorný odpovedel, že „Volby byly odložené práve kvuli projednávání prodeje NB". Petr Kutil: „Meli bychom je mít každý rok." Jan Pokorný: „Vy jste místopredseda, tak jste na to mel upozornit, mel jste mi poslat dopis". Petr Kutil: „Já jsem to udelal". Jan Pokorný: „Hned, co dokoncíme jednání o prodeji Budovy, tak budeme mít volby". c) Spolky nemely možnost videt poslední verzi smlouvy, která byla rozdána až na schuzi. Roy de Barbieri odpovedel, že zmeny jsou jasne vyznacené a že jsou pro BBLA príznivé. *** Poté Jan Pokorný zahájil schuzi. Rekl, že bohužel nemá zápis z poslední schuze od sekretárky Blanky Suchánkové (která jela do Prahy na slet, jako mnozí sokolové). Norma Zabka (Sokol NY - nácelnice) rekla, že je to divné, „to nezní jako Blanka". Roy de Barbieri rekl, že se jeho firme podarilo dosáhnout od ceské vlády 12 ze 17 zmen požadovaných Petrem Kutilem. Když se chtel pustit do jejich vysvetlování, došlo k malé kontroverzi, jak to udelat. Nakonec se Roy de Barbieri a Petr Kutil dohodli, že pan Kutil vždycky nejdríve precte svuj požadavek a pak pan de Barbieri precte, jaké zmeny ve znení smlouvy dosáhli (prípadne nedosáhli). V prubehu vysvetlování z toho ale sešlo, vše probíhalo spontánním zpusobem, kdy pan De Barbieri poukazoval na zmeny, Petr Kutil nevysvetloval všechny své požadavky a do diskuse volne zasahovali ostatní. Roy de Barbieri nejdríve poukázal na pridání slova „nezákonné" v odstavci 4.2 dohody o Pronájmu (Lease), kde je psáno o tom, že nájemník v Národní Budove (BBLA) „nebude používat ci nestrpí používání pronajatého prostoru takovým zpusobem, který by ... zpusobil nezákonné obcanské shlukování, výtržnosti, rozruch nebo demonstrace na verejných ulicích nebo chodnících prilehlých k Budove". [neprávnický preklad z anglictiny -- autor] Petr Kutil na to rekl: „Proc tam vubec neco takového dáváme? Proc ten celý odstavec není vyškrtnutý? Já nechci tuto organizaci zatežovat nejakými podmínkami, jak se má chovat". Roy de Barbieri rekl: „Smlouva je založená na standardní nájemní smlouve, tak jak se delá ve meste New York". Petr Kutil: „Kolik nájemních smluv v New Yorku je na 400 let a jsou uzavírány mezi suverénním státem a uprchlíky z tohoto státu? ... Tady se nejedná o standardní obchodní pronájem." Vít Horejš rekl: „Když ctu právnické dokumenty, tak mi vždycky ten jazyk pripadá ošklivý [nasty] ... každý právní dokument je ošklivý". Petr Kutil: „Takže, vy souhlasíte s tím, že je to ošklivé?" Dále Petr Kutil upozornil na odstavec 4.4, který obecne shrnuje tzv. „Pravidla cinnosti" (? -- Performance Standards), která se BBLA zavazuje dodržovat. Upozornil na to, že tento odstavec mj. vyžaduje, aby BBLA vykonávala takovou cinnost, která je v souladu s posláním organizace a s jeho Inkorporacní listinou („Charter") nebo jinými dokumenty organizace, tak jak jsou cas od casu upravené, „pokud hlavním posláním a úcelem nájemníka [BBLA] zustane propagace cesko-amerických vztahu". Petr Kutil pripomnel, že jeho organizace (Sportovci) je definována jako ceská a slovenská organizace. Roy de Barbieri uvedl, že „Vnitrní poslání jednotlivých clenských organizací muže zustat takové, jaké je -- jde o to, aby celá BBLA se zavázala, že takto bude chápat svoje poslání". Dále vysvetlil, že ceská vláda zrejme potrebuje takový závazek proto, aby dosáhla od mesta New Yorku danových úlev spojených s jejím vládním -- tj. ceským -- posláním. Proto i nájemník musí dodržovat stejné poslání jako majitel Budovy. Jan Krondl na to rekl, že nejde jenom o vnitrní poslání jednotlivých clenských organizací, ale o to, že samotná Inkorporacní listina BBLA („Charter") popisuje BBLA jako ceskou a slovenskou organizaci. Rekl, že zmínená vládní podmínka „vážne omezuje a okleštuje poslání organizace". Vít Horejš rekl, že souhlasí s Janem Krondlem a dodal: „Meli bychom to zmenit na ceské a slovenské poslání". Roy de Barbieri se vrátil k dalším zmeneným bodum. Z nich se zdá autorovi nejlépe pochopitelný bod 10.1, kde byla vyškrtnuta slova „prodej, hypotéka, pronájem" v seznamu zámeru, kvuli kterým musí nájemník [BBLA] vpustit domácího [CR] do svých prostoru. *** Poté se delegáti vrátili k nakousnuté veci, kterou bylo hlavní poslání organizace. Vít Horejš podal oficiální návrh [„motion"], aby slovo „slovenský" bylo pridáno všude, kde se ve smlouve hovorí o poslání a cinnosti BBLA. Jan Pokorný, Miloš Knorr, Pavel Kutil, Jirina Šilhánová prizvukovali, že jejich organizace je charakterizována jako ceská a slovenská a uvádeli príklady jmen svých organizací (viz zacátek clánku -- autor). Roy de Barbieri se zasmál: „Obávám se, že když to takhle pošlete do Prahy, tak [z toho bude rázem konec jednání]". Milan Fryšcák rekl: „Je tady nebezpecí, že když tam pripíšeme 'slovenské', tak se nám sem budou rázem hlásit všechny možné slovenské organizace a budou chtít mít v Budove také místo". Petr Kutil: „A co je na tom špatného?" Jirina Šilhánová rekla, že možná slovo „ceské" (poslání) by mohlo být všude ve smlouve nahrazeno „BBLA-" (poslání). Zároven také dodala: „Jsme dva rozdílné státy". Milan Fryšcák rekl: „Ale Slováci nepridávají všude do popisu svých organizací slovo 'ceská'". Jan Krondl rekl: „O to nejde, tohle je nájemní smlouva na 400 roku. Kdoví, co bude za 10 let. Tady jde o právní dokument, popisující BBLA." Roy de Barbieri se zeptal, zda jsou nejaké další dotazy k textu smlouvy. Jan Krondl se zeptal, zda dobre rozumí odstavci 15.6.2 z cásti zvané Koupe a Prodej (Purchase and Sale). Pred tímto odstavcem se nejdríve hovorí o tom, že když CR neopraví prostory pro BBLA ci Národní Budovu k datu, ke kterému se zavázala (k 31.12.2003, prodlouženému o „nezbytné odklady", jakými je napr. každý den, o který se opozdí „closing" za 30.6.2000, což už se deje), pak BBLA má právo požádat do 1 roku o Budovu nazpátek -- a zaplatit CR výdaje, které s její opravou do té doby mela. Tomuto právo se ríká tzv. „Reverter". Nicméne, pokud BBLA tohoto práva nevyužije -- nebo nebude mít proste na zaplacení výdaju CR peníze -- a CR se náhle rozhodne do 6 mesícu po uplynutí tohoto práva Národní Budovu prodat, pak dostane BBLA jenom 6 mesícu na to, aby sehnalo peníze a získalo Budovu zpátky. (15.6.2) Roy de Barbieri a Jeanine Lynch nejprve spolu listovali v textu smlouvy a snažili se rozpomenout, proc je to takto formulováno. (Totéž delali nekterí delegáti.) Jeanine Lynch poté uvedla, že CR cítila, že BBLA už dostala šanci požádat o Budovu zpátky, když CR nesplnila datum její opravy (výše zmínený „Reverter"), a proto se domnívala, že když se poté Budovu CR rozhodne prodat, 6-mesícní lhuta na sehnání penez by mela BBLA stacit. Zduraznila, že všechny tyto lhuty sectené dohromady dávají BBLA 1 rok na sehnání penez (vlastne 1 1/2 až 2 roky, jak to pocítá autor, podle toho, kdy CR oznámí zamýšlený prodej Budovy). Jan Krondl ale zduraznil, že puvodních 12 podmínek odhlasovaných spolky 22.12.1999 „zmeškané datum opravy" a „zamýšlený prodej Budovy ze strany CR" vidí jako dve rozdílné veci, které nijak nespojují. Co se týce prodeje Budovy, v podmínkách je proste napsáno, že BBLA dostane 1 rok od oznámení tohoto zámeru ze strany CR, aby o Budovu požádalo zpátky a zaplatilo CR výdaje spojené s její opravou. Rekl, že text smlouvy podle jeho názoru nesprávne obe veci spojuje a v praxi pak znamená, že pokud bude BBLA na CR „hodné" [nice] a promine jí zmeškaný termín opravy, a CR pak náhle oznámí, že chce Budovu prodat, BBLA bude mít najednou jenom 6 mesícu na to, aby sehnalo peníze a získalo Budovu zpátky! To, rekl, je v rozporu s podmínkami odhlasovanými spolky. Delegáti a právníci se chvíli dohadovali o tom, zda tomu tak skutecne je, nakonec s tímto výkladem znení smlouvy ale souhlasili. Diskusi nakonec uzavrela Norma Zabka slovy: „Proste, poucení z toho je -- nesmíme být na CR hodní! Jakmile zmešká termín opravy, musíme okamžite žádat Budovu zpátky!" *** Roy de Barbieri navrhl, aby se pristoupilo k hlasování o schválení smlouvy. Místo toho ale následovala další diskuse, behem které delegáti shrnovali svoje myšlenky. Miloš Knorr rekl, že právníci mohou napsat jednu vec, ale že verí, že „v praxi potom zvítezí zdravý rozum". Roy de Barbieri rekl, že „Toto je 4. verze smlouvy, lepší už s ceskou vládou nedosáhneme". Jan Krondl rekl, že: 1. Verí, že BBLA -- ac se to muže zdát k neuverení -- pokud se stane funkcní organizací, je vlastne v lepší pozici využít Národní Budovu než ceská vláda. Duvod je ten, že BBLA nemá jedno duležité omezení, které má už svou podstatou ceská vláda -- není totiž pouze ceskou organizací. Pokud zustane Budova jeho majetkem, BBLA v ní muže porádat ceské i slovenské akce; muže pronajímat sál nahore i na vystoupení bulharských, polských, ruských -- vlastne jakýchkoliv umelcu. 2. Sdelil delegátum, že zatímco jednali s ceským ministerstvem zahranicí, kontaktoval úrad prezidenta Václava Havla a snažil se zjistit, zda by byl pan prezident ochotný podporit svojí autoritou profesionální sbírku na opravu Budovy. Precetl delegátum krátký dopis od mluvcího prezidenta, pana Ladislava Špacka, a dve e-mail z tzv. „Politické sekce" úradu prezidenta. Jejich obsah byl velice povzbudivý, zduraznoval ale, že vláda hledala spolecné rešení, a že krajané v New Yorku si musí „nejdríve sami udelat v celé veci jasno", že prezident rád podporí takové rozhodnutí, které oni sami budou považovat za nejlepší. Prezident ale nemuže zasahovat do jejich vnitrních vecí -- je pouze na nich, zda se rozhodnou prodat NB ceskému státu nebo ne. Zduraznil, že jeho interpretace zmínených komunikací vyznívá v tom smyslu, že BBLA by pravdepodobne podporu od pana prezidenta pro profesionální sbírku dostala -- musí si o ni ale sama nejdrív ríci. To znamená, že v první rade musí zamítnout chystanou dohodu s ceským ministerstvem zahranicí. Nadejné komunikace s pražským Hradem používal k povzbuzení delegátu, že se „nemusí obávat, že odmítnutí smlouvy s ministerstvem zahranicí by nás zanechalo v nejakém vakuu, ve kterém bychom museli opet obnovit jednání s Lenox Hill Hospital [o pronájmu 3 pater Budovy], atd." BBLA by proste jenom „hladce prešla od jednání s ministerstvem zahranicí k jednání s prezidentem" (a Budova by zustala naše). 3. Zduraznil, že podle jeho názoru soucasná smlouva se dá zamítnout na základe rady „technicalities". Roy de Barbieri rekl, že on „muže mluvit pouze právne, nikoliv politicky". Je pouze na BBLA, zda chce Budovu prodat. Norma Zabka se ho zeptala na jeho celkovou praxi a zda si myslí, že smlouva je dobrá. Roy de Barbieri uvedl, že má asi 14 let praxe s nájemními smlouvami, hypotékami a podobne. Rekl: „Kdybyste strkali ruku do ohne, upozornil bych vás na to. Nestrkáte..." Na to reagoval Petr Kutil: „Vždyt si ani nesmíme [podle smlouvy] vzít hypotéku [mortgage]! Co když nebudeme mít peníze na zaplacení oprav ve svém míste?" Dále pokracoval a rekl, že chce ucinit zásadní prohlášení: „Jednání s ceskými zástupci nebylo dobré. Je to špatný obchod [deal], ekonomicky, spolecensky, politicky. Deláme to pro príští generace a jednou toho možná budeme litovat". *** Pred volbou ješte došlo k diskusi o tom, jak získali vlastne delegáti rozhodnutí svých organizací. Pavel Kutil (bratr Petra) rekl, že se zeptali -- faxem, dopisem -- svých clenu [poll]. Ješte dnes mu nekdo posílal svuj hlas Federal Expressem, protože to zrejme považoval za tak duležité. Jan Pokorný rekl, že se zeptali clenu svého výboru a že s prodejem Budovy nesouhlasil jeden clen výboru (podle odhadu autora to byl pravdepodobne predseda Fondu, pan Vojtech Jerábek, který pocátkem roku rezignoval na funkci delegáta). Milan Fryšcák uvedl, že SVU melo clenskou schuzi v listopadu 99, na které se o prodeji Budovy hlasovalo. Norma Zabka rekla, že Sokol mel schuzi 25.5., na které se o prijetí smlouvy rozhodlo. *** Poté už došlo k hlasování delegátu za jednotlivé organizace o prijetí smlouvy, které probehlo takto: Sportovci (Petr Kutil): NE Americký fond (Jan Pokorný): ANO SVU (Milan Fryšcák): ANO Frederick Phillips (Andrew Pinka): ANO Queensdale & Jeroným (Rudolph Minar): ANO Sokol (Norma Zabka): ANO Rada cs. vzájemnosti (Miloš Knorr): ANO. Jan Krondl se zeptal, jak je možné, že Sokol je „pro", když ví, že clen Sokola, bratr Frank Kubernát poslal pocátkem týdne panu Pokornému dopis, ve kterém se -- jako v té dobe jediný delegát Sokola prítomný v New Yorku -- vyjadroval, že se zeptal v té dobe v New Yorku prítomných ne-delegátu Sokola na jejich názor a výsledkem bylo, že Sokol hlasuje „proti"? Norma Zabka rekla, že na schuzi Sokola 25.5. se clenové rozhodli pro prodej Budovy. Jan Krondl rekl, že Frank Kubernát ale videl tzv. „konecné znení smlouvy" vydané 22.6. (pred dalšími úpravami z 13.7.) a na to se svých kolegu ptal, kdežto na schuzi Sokola 25.5. clenové toto znení pred sebou samozrejme nemeli. „Videli clenové konecné znení smlouvy?" zeptal se. Norma Zabka rekla: „Ne". Jirina Šilhánová se zeptala pana DeBarbieriho, jak dlouho si myslí, že bude trvat schvalování smlouvy tak zvaným „Attorney General" (generálním prokurátorem) státu New York? Roy de Barbieri odpovedel, že „3 mesíce nebo déle" a dodal, že se to pokusí urychlit. Rekl, že podle jeho názoru by se schválením nemel být velký problém, protože BBLA dostává za svuj prodej NB za $1 dobrou protihodnotu -- to, že CR ze svých penez Budovu opraví a BBLA bude moci její cást prakticky zadarmo obývat. Petr Kutil se zeptal Jana Pokorného, kdy budou volby výboru BBLA. Jan Pokorný odpovedel, že „v léte se to težko delá", nebot jsou lidé na dovolených. (To ale zrejme nevadilo, aby dve zásadní schuze o majetku BBLA probehly práve v léte -- 9.8.1999 a nyní, 14.7.2000, poznámka autora) Poté Jan Pokorný podekoval prítomným a ukoncil schuzi. (Laskavý ctenár necht si povšimne, že formální návrh Víta Horejše [motion], aby v textu smlouvy bylo ke slovu „ceský" pridáno ješte „a slovenský" k popisu cinnosti BBLA, spadl pod stul. Podle spolkových pravidel jej mel predseda správne zopakovat a zeptat se, zda jej nekdo podporuje [second]. Pokud by se tak stalo, mel jej predseda predložit k hlasování. pozn. autora) *** At už prevod Národní Budovy do vlastnictví Ceské republiky dopadne jakkoliv, podle svého nejlepšího vedomí a svedomí pro nás i pro budoucí generace zapsal Jan Krondl
Copyright © 1995 - 2000 Newyorske listy (Czech Newyorker) *All rights reserved* ISSN 1093-2887